Studijní předměty

Předměty, které se na katedře bicích nástrojů vyučují.

bici nástroje (hlavní obor)

Studium tohoto předmětu umožňuje zaměřit pozornost na multipercussion, sestavu bicích nástrojů, tvořící základ sólové i komorní hry na bicí nástroje. I když výuka poskytuje rozvoj interpretačních dovedností v celém širokém slohovém spektru, přesto je základní akcent položen na interpretaci hudby 20. století, přinášející právě oboru bicích nástrojů kvalitativně zcela nové zvukové možnosti, vyjadřovací prostředky, i techniky hry. V neposlední řadě klade hudba 20. století nové nároky na intelektuální přístup k interpretačnímu pojetí skladby i její realizaci.

sylabus předmětu:

Rozvoj schopností interpretace skladeb druhé poloviny 20. století, a to v literatuře sólové, multipercussion, komorních skladeb a literatury pro sólové bicí nástroje.

• Rozvíjení vztahu k novému nástroji multipercussion, a výuka nových technik s tím souvisejících.

• Studium základní sólové literatury.

• Interpretace, notace a provedení soudobých skladeb, též ve spolupráci s katedrou skladby a studiem nové hudby.

• Rozvoj tvořivosti, vynalézavosti, vyvíjení nových zvukových zdrojů.

• Pohybová kultura.

• Zdokonalování čtyřpaličkové techniky hry.

• Studium marimbové a vibrafonové literatury.

• Poznávaní širokého spektra soudobé hudby, forem jejího zápisu, stylu a experimentů.

orchestrální hra

Tento předmět je jedním z nejdůležitějších během studia na katedře bicích nástrojů HAMU. Celý náš vyučovací proces sleduje dokonalé zvládnutí jak mnoha jednotlivých nástrojů, tak i jejich skupin (multipercusion) a většina našich studentů bude k sólové kariéře vybavena. Tato praxe je ale neuživí. Až na výjimky percusionista nemůže v našich podmínkách vlastnit potřebné nástroje, mít prostor pro jejich umístění a samozřejmě pro přípravu. K potřebným nástrojům se lze dostat jedině jako pedagog, či student nějakého vyššího učiliště, nebo jako člen profesionálního orchestru.

Tento předmět by měl sloužit k dokonalé přípravě na zvládnutí orchestrální praxe, k zastávání vedoucí funkce na příklad sólo tympánisty, vedoucího skupiny bicích nástrojů a vůbec sólisty orchestru.. Během 10 semestrů musí získat každý student základní orchestrální repertoár od dob Vídeňských klasiků až po hudbu XX. století a to nejen technickým zvládnutím partů, ale a to především znalostí dané skladby a orientaci v ní.

interpretační seminář

Tento předmět zaměřuje pozornost na multipecussion a na hudbu 2. poloviny 20. století, která se k tomu úzce váže. I když seminář poskytuje informace o interpretačních dovednostech a možnostech, v celém širokém slohovém spektru, je základní akcent položen na interpretaci hudby pro bicí sólo. V neposlední řadě klade hudba 20. století nové nároky na intelektuální přístup k interpretačnímu pojetí skladby i její realizaci. Dále jde samozřejmě o umělecký rozvoj osobnosti studenta, který je přes seminář veden k samostatnému uvažování a ke schopnosti vyjadřovat a obhájit své názory argumentací. Diskusní kultura a otevřená mysl jsou předpokladem pro umělecké studium, zaměřené ne na opakovaný rezultát, ale na tvůrčí činnost.

sylabus předmětu:

• Rozvoj schopností interpretace skladeb druhé poloviny 20. století, a to v literatuře sólové, multipecussion, komorních skladeb a literatury pro sólové bicí nástroje.

• Studium základní sólové literatury.

• Interpretace, notace a provedení soudobých skladeb, též ve spolupráci s katedrou skladby a studiem nové hudby.

• Poznávaní širokého spektra soudobé hudby, forem jejího zápisu, stylu a experimentů.

• Seznámení se s klíčovými skladbami soudobé hudby.

• Studium důležitých skladeb pro multipecussion a ansámbl bicích nástrojů.

• Srovnávání interpretací.

• Analýza soudobé hudby pro bicí sólo.

• Prohlubování schopností analytického slyšení.

• Soudobé notační systémy a principy zápisu.

studio rytmus

Studio rytmus umožňuje zaměřit pozornost na bohatou tradici bicích nástrojů v etnické hudbě. Studenti se zde učí základní techniky hry na různé mimoevropské bicí nástroje a zároveň se je učí používat ve společné ansámblové hře. Další akcent je položen na pochopení složitých rytmických procesů v oblasti soudobé hudby ale i etnické hudby. Rozšíření vědomostí do oblasti polyrytmů, simultánních rytmů, polymetriky a komplementárních rytmů patří ke všeobecnému vysokoškolskému vzdělání. právě tak schopnost vyjádřit tyto rytmy tělem a umět s nimi improvizačně pracovat. V neposlední řadě klade i hudba 20. století nové nároky na intelektuální přístup k interpretačnímu pojetí rytmických skladeb i jejích realizaci. Dále jde samozřejmě o umělecký rozvoj osobnosti studenta, který je přes studio veden k samostatnému uvažování a ke schopnosti uvolněně a přirozeně se pohybovat na jevišti. Otevřená mysl ale i svobodné tělo jsou předpokladem pro umělecké studium, zaměřené ne na rezultát, ale na spontánní kreativitu a proces tvoření.

sylabus předmětu:

• Improvizace.

• Poznávání základů etnické hudby (Afrika, Indie, Asie, Amerika).

• Problematika rytmů v soudobé hudbě.

• Čas a jeho dělení jako princip práce s metrem v soudobé hudbě.

• Principy polyrytmiky a polymetriky.

• Rytmické fenomény.

• Pohybová kultura.

• Interpretace, notace a provedení soudobých skladeb, též ve spolupráci s katedrou skladby a studiem nové hudby.

• Rozvíjení vztahu k novému nástroji multipercussion, a výuka nových technik s tím souvisejících.

studio zvuk

V rámci studia zvuk zaměřujeme pozornost na multipercussion a nové možnosti technického i zvukového charakteru s tím spojené. I když výuka poskytuje rozvoj interpretačních dovedností v širokém spektru, je zde základní akcent položen na interpretaci hudby 20. století, která si velmi často vyžaduje neobvyklé zvukové řešení a klade tím vysoké nároky na fantazii a tvůrčí činnost interpreta.

Právě v oboru bicích nástrojů vznikají kvalitativně zcela nové zvukové možnosti, vyjadřovací prostředky, i techniky hry. V rámci studia zvuk se studenti učí překonat strach z experimentování, strach z nového a učí se překonat staré a mylné představy o zvuku a jeho kráse. Krása zvuku závisí na jeho individualitě a ne na mrtvé, převzaté a cizí estetice. Další akcent je položen na pochopení složitých zvukových procesů v oblasti soudobé hudby. Rozšíření vědomostí o používáni zvukových zdrojů a principech improvizace je jednou z osnov studia.

sylabus předmětu:

• Hledání nových technických a zvukových možností.

• Improvizace.

• Rozvíjení vztahu k novému nástroji multipercussion, a výuka nových technik s tím souvisejících.

• Rozvoj tvořivosti, vynalézavosti, vyvíjení nových zvukových zdrojů.

• Poznávaní širokého spektra soudobé hudby, forem jejího zápisu, stylu a experimentů.

• Nové hrací techniky.

komorní hra

Vysokoškolské studium umožňuje zaměřit pozornost komorní hry na systematické studium literatury pro bicí nástroje XX. století, které až na výjimky dalo základ vzniku souborů bicích nástrojů. Právě vzhledem k tomu, že na konzervatořích chybí kompletní nástrojové vybavení a je nedostatek času pro soustavnou práci s komorním souborem je nezbytné abychom na vysoké škole využili všech možností k pěstování komorní hudby. Cílem by mělo být vytvoření stálého souboru bicích nástrojů, které předpokládá minimálně 5 studentů a pravidelná presentace.

sylabus předmětu:

Z hlediska naší katedry dělíme komorní hudbu především na soubor bicích nástrojů dua – sextet,

bicích nástrojů + jiný dechový, smyčcový nebo klávesový nástroj a bicí nástroje jako součást komorního souboru.. ( I.Stravinkij – Příběh vojáka)

Seznámení se s bohatou literaturou komorní hry bicích nástrojů..

Získat základní předpoklady pro souhru, frázování a hru v kolektivu, která bude studenty provázet po jejich celou uměleckou kariérou.

Prezentace: 1x za rok uspořádat koncert katedry v sále Martinů, ročníkové, bakalářské a magisterské koncerty, spolupráce se Studiem N doc. I.Loudové a katedrou skladby.

dějiny a literatura bicích nástrojů

Studium tohoto předmětu je nutné zaměřit k širokému spektru historického vývoje bicích nástrojů od nejstarších dob až do současnosti.

Dosavadní výukový plán odděluje dějiny nástrojů od dějin literatury a to v nepřiměřeném poměru 1:9. Bicích nástrojů jsou stovky a za jeden semestr nelze zvládnout toto obsáhlé téma. Proto spojujeme oba předměty v jeden a celé studium (10 semestrů) se tyto předměty prolínají. A to podle vzorce – vibrafon,  jeho historie, stavba nástroje a následné seznámení s jeho literaturou.