Nová generace 6/11

Lovelogy ..(laskologia)

choreografie a interpretace: Martin Talaga, hudba: Olafur  Arnalds, (10min)

Představení se skládá z 10 malých sekvencií. Je založené na výzkumu, který vychází z názorů různých lidí, mých známých a jejich zkušeností s láskou a vztahy.  Otázka, kterou si kladu, zní, zda základní emocí vztahu je vždy láska nebo se může změnit v něco úplně jiného… v závislost, v sebedestrukci, v izolaci, v podřízenost …..

Martin Talaga (1989)

Studoval Soukromou taneční konzervatoř v Košicích. Nyní navštěvuje prvním rokem HAMU obor choreografie. První interpretační zkušenosti získal ve Štúdiu tanca v Bánské Bystrici pod vedením Zuzany Hájkové (představení O sestre drakom unesenej). Spolupracoval se Studiem “S”. Podílel se na site specific projektech Biela noc se Zuzanou Žabkovou a Mesto v Meste v galerii Rotunda. Účastnil se letního intenzivního choreografického programu v Londýně na TRINITY/LABAN SCHOOL. V současnosti se věnuje hlavně vlastní tvorbě, zaměřené na “dance for camera” v úzké spolupráci s brazilským kameramanem a režisérem Henrique Cartaxo.

Duet/duel

choreografie a interpretace: Markéta Jandová, hudba: ruchy,

kostýmy a scéna: Markéta Stará, (10 minut)

Tento work in progress je založen na spolupráci mezi tanečníci a výtvarníci, která využívá intermediální vývojový program nodekit (www.tagtool.org), která umožňuje přímou interakci výtvarníka s tanečníkem. Vzniká tak situace, kdy výtvarnice komunikuje skrz kresbu s tanečnicí a obě se tak stávají aktérkami momentálního okamžiku a nabízí se tak otázka na tuto momentální dualitu:  kdo vede, kdo se podřizuje či se setkávají?

Snahou projektu je seznámit se s možnostmi této technologie a hledání jejího využití jako divadelního prostředku.

Markéta Jandová (1990)

Mezi lety 2001-2005 studovala na Státní taneční konzervatoři Praha.Poté se začala věnovat studiu dějin umění na esteticko-výchovném gymnáziu v Karlových Varech a v tomto období působila jako pedagog v tanečních školách, kde získala své první pedagogické a choreografické zkušenosti.Od roku 2009 studuje obor choreografie na hudební a taneční fakultě AMU.

pauza

Na Plechárně

režie: Radim Vizváry, libreto: kolektiv

interpretace: Michaela Hradecká, Lucie Lísková, Lenka Stolařová, Tereza Těšínská, Kateřina Votočková

hudba: hudební koláž, zvuková spolupráce: Ondřej Holba, Alexej Byček

kostýmy: kolektiv, produkce. Ludmila Stránská, Studio TON, (40min)

Představení je volně inspirované stejnojmenným románem Johna Steinbecka.

Ulice Na plechárně je báseň, smrad, skřípot, magické světlo, chorál, jednotvárnost, dušebol, sen.

Na plechárně bydlí, jak kdosi kdysi řekl, děvky, pasáci, falešní hráči a syčáci, čímž chtěl říci kdekdo.

Kdyby se podíval jinou skulinou, možná, že by byl řekl, světci, andělé, mučedníci a lidé boží, a byl by řekl totéž.

Radim Vizváry (1979)

V roce 2010 ukončil magisterským titulem studium na Hudební a taneční fakultě AMU obor nonverbálního a komediálního divadla. V současné době zde působí jako doktorand a pedagog. Paralelně svojí pedagogickou a tvůrčí činnost rozvíjí i v Berlíně na škole Die Etage, na které pracuje ve funkci vedoucí oboru pantomimy. Do jeho umělecké činnosti patří i autorství, režie a choreografie, např. Tante Horse, Blázinec, Silent Love, Patla&Matla, Vagabundi etc.

Je jeden z hlavních členů mezinárodně úspěšného divadelního souboru Tantehorse; physical mime theatre, který byl nejdříve založen pod názvem Teatro Pantomissimo. Účastnil se řady prestižních mezinárodních festivalů, př. ve Wroclawi, Warsawě, Lublinu, v Berlíně etc. Získal i řadu ocenění, např. hlavní cenu poroty na mezinárodním festivale "VI Festiwal Teatrów Europy Środkowej Sąsiedzi"  v Polsku za herecký výkon v představení Lorca – marná láska v produkci Tantehorse.