Obory studia
Studijní obory
Struktura a náplň studia
Studium bakalářské a navazující magisterské
Vedoucí oboru: Prof. Vladimír Tichý, CSc.
Prakticky orientovaná muzikologická disciplína s úzkým vztahem k problematice hudební skladby a interpretace, se zvláštním zřetelem zejména k technologickým aspektům tvorby. Vlastní hlavní předmět studia (hudební teorie) je pojat jako přednáška o vyšší hudebně teoretické problematice a je rozčleněn ve čtyři základní tématické okruhy: úvod do hudební teorie, dějiny hudebně teoretických systémů evropské hudby, významné osobnosti české hudební teorie a jejich dílo, systematika hudební teorie. Přednáška je doplněna dalšími specializovanými předměty (teorie interpretace a seminář interpretačních analýz, etnomusikologie, základy hudební akustiky aj.), společně s ostatními studenty se posluchači oboru hudební teorie zúčastňují výuky dějin hudby, hudební estetiky, dějin umění a cizích jazyků. Praktickou součástí studia je povinná hra na klávesový nástroj a cvičení v základech kompoziční techniky.
Studium bakalářského i magisterského stupně je zakončeno sepsáním a obhájením diplomové práce z oboru hudební teorie s možným zaměřením na obecnou hudební teorii, teorii skladby nebo teorii interpretace. Absolvent bakalářského studia je vybaven širokou znalostí hudebně teoretické systematiky ve všech klasických i moderních disciplínách hudební teorie s možností užití v oblasti muzikologické, publicistické, popularizační atd. Absolvent magisterského studia hudební teorie může zastávat např. profesi samostatného badatele v hudební teorii, popř. profesi pedagogickou či hudebně kritickou.
Hudební teorie jako samostatný studijní obor existovala na AMU mezi léty 1946 až 1948, kdy byla zrušena. V roce 1968 zřídila hudební a taneční fakulta postgraduální studium, které vedl Prof. Karel Janeček a po něm Prof. Karel Risinger. Zejména jeho zásluhou bylo znovu uvedeno v život i studium hudební teorie jako hlavního oboru. V současné době pečuje o další rozvoj tohoto oboru na hudební fakultě Prof. Vladimír Tichý a Doc. Miloš Hons společně s dalšími pedagogy katedry teorie a dějin hudby.
Důležitou součástí studia hudební teorie je společný seminář hudební teorie, tvůrčí dílna všech studentů oboru a také pedagogů katedry. Zde se přednášejí a předkládají k diskusi samostatné tvůrčí výsledky studentů hudební teorie, jednotlivé vědecké příspěvky, problémy a témata sem přinášejí a studentům i kolegům předkládají také učitelé. Posluchači se tu učí zásadám vědecké diskuse, oponentury a obhajoby, popřípadě i týmové vědecké práce.
Nejlepší absolventi oboru se mohou ucházet o studium v doktorském studijním programu. Na tomto stupni se předpokládá a očekává vyhraněně individuální a osobitý přístup k problematice a výrazný přínos pokud jde o nové vědecké poznatky v oboru hudební teorie i jejich veřejnou prezentaci v podobě publikačních výstupů, pedagogické aplikace apod.
Sylaby jednotlivých studijních předmětů
Struktura a náplň studia
Sylabus pro hlavní a popřípadě vedlejší studijní obor
Obor se studuje v tříletém bakalářském studiu a v dvouletém magisterském studiu.
Stručná charakteristika a cíl studia oboru
Studium hudební režie na Hudební fakultě AMU připravuje hudební režiséry jako vůdčí osobnosti a vedoucí nahrávacích týmů při pořizování profesionálních trvalých zvukových záznamů hudebního umění. Je to zásadně umělecká hudební profese, předpokládající detailní znalost partitur i interpretační problematiky nahrávaných skladeb, ale rovněž zasvěcenou orientaci v technických možnostech používaných nahrávacích zařízení a schopnost komunikace s nahrávajícími umělci i pracovníky technických oborů v rámci nahrávacího týmu. Důležité jsou rovněž předpoklady pro řídící činnost, a to jak povahové, tak odborné, spočívající ve spolehlivém sluchu, znalostech hudebních struktur i slohů, interpretačních technik, možností hudebního zvuku v prostoru a potřebné míry fantazie ve všech zmíněných ohledech.
K získání těchto zkušeností a praktických pracovních návyků slouží profilující předměty.
Hudební režie, se vyučuje v teoretických přednáškách o pracovních postupech při nahrávání a historickém vývoji trvalého zvukového záznamu, zejména o těch jeho fázích, které došly širokého společenského uplatnění, o problematice působení hudby v prostoru, různých koncepcích nahrávání a technických možností při něm, střihu a postprodukčních pracech, o specifických rysech nahrávání pro různá akustická a vizuálně akustická média, o dramaturgických specifikách jednotlivých druhů nosičů zvuku apod.
K tomuto předmětu také patří Seminář hudební režie, věnovaný především analýzám historických i současných významných profesionálních nahrávek a komparacím různých nahrávek vybraných mistrovských hudebních děl, interpretačních slohů i osobitých přístupů apod.
Praktickým profilujícím předmětem je Praxe ve studiu, jejíž náplní je po několika úvodních elementárních cvičeních praktické nahrávání hotových uměleckých výkonů zejména vyspělých posluchačů Hudební fakulty ve Zvukovém studium Hudební fakulty a podle možnosti později i v jiných prostorech. Posluchači by tu měli získat zkušenosti a projevit schopnosti tvořivě řídit studiové nahrávání sólových výkonů na nástroje různého druhu, komorních sestav instrumentálních i vokálně-instrumentálních, pěveckých sborů, podle možnosti i smyčcového, komorního a symfonického orchestru i větších vokálně instrumentálních ansámblů, operní hudby apod. a osvojit si postupy, potřebné při nahrávání živých uměleckých výkonů.
Sylaby jednotlivých studijních předmětů
Studijní obor HUDEBNÍ MANAGEMENT
Struktura a náplň studia
Hudební management je poměrně mladý obor, který se na HAMU etabloval na konci osmdesátých let zásluhou prof. Jaroslava Jiránka, prof. Jana Vičara. Tento interdisciplinární obor /v interferenčním poli umění a obchodu/ zahájil svoji existenci v podmínkách prudce se měnící společnosti a - v závislosti na těchto změnách - rychle se proměňující hudební kultury na počátku devadesátých let dvacátého století.
I v předchozích letech /a dokonce i v předchozích stoletích/ existovali vynikající organizátoři – většinou odchovanci muzikologie nebo i dalších disciplín, často odborníci nebo i laici z jiných oborů se silným vztahem k hudbě. Ale až tržní prostředí devadesátých let a nutnost přizpůsobit se novým „pravidlům hry“ při zachování jistých zásad etiky a duchovnosti vytvářejí z tohoto oboru jeden ze sebezáchovných mechanismů celé hudební kultury a zejména jejího cenného konstitutivního jádra - tzv. klasické hudby.
Moderní hudební kultura a život jsou složitým organismem, v němž vedle tvůrců, interpretů a dalších zástupců kreativních osobností hraje stále důležitější roli vrstva zprostředkovatelů - organizátorů, manažerů, impresáriů, intendantů atd.
V jednom ze svých rozhovorů prohlásil dirigent Libor Pešek, že za své velké úspěchy doma i ve světě vděčí anglická hudba nejen svým umělcům, ale hlavně kvalitním a dynamickým manažerům, kteří dovedou obhajovat a účinně prosazovat v současném postmoderním světě oblast klasických hodnot a obstojí v konkurenci s dalšími segmenty zábavního průmyslu. Takové manažery chce s perspektivou domácího i celosvětového vývoje pro další desetiletí vychovávat oddělení managamentu na pražské fakultě HAMU.
Cíl studia, profil absolventů:
Absolventi bakalářského a magisterského stupně studia hudebního managementu na pražské HAMU by měli působit zejména jako:
-
moderní producenti /video, audio a kombinované nahrávky, hudební filmy, rozhlasové a televizní pořady, operní, muzikálové a další projekty, hudební dramaturgové
-
moderní manažeři /zastoupení umělců, agentury a všechny další formy managementu/
-
moderní řídící pracovníci a úředníci – intendanti /divadlo, opera, symfonické orchestry apod.
-
pracovníci pro všechny další instituce v oblasti ROPO a další neziskové organizace a další možné varianty
GA ČR - veřejná soutěž
SILNICE
