Studijní a zkušební řád AMU

STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD

AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V PRAZE

Část první

Základní ustanovení

Čl. 1

Studijní řád AMU

Studijní a zkušební řád Akademie múzických umění v Praze (dále jen „AMU“) obsahuje pravidla pro studium v akreditovaných bakalářských studijních programech, magisterských studijních programech a v doktorských studijních programech uskutečňovaných fakultami AMU.

Čl. 2

Akademický rok a časové členění studia

(1) Rektor každoročně nejpozději do 15. února vyhlásí jednotný harmonogram akademického roku pro celou AMU. Harmonogram akademického roku stanovuje zejména začátek následujícího akademického roku, začátky jednotlivých semestrů, termíny zápisů předmětů, období prázdnin v jednotlivých semestrech a jiné důležité akce pořádané AMU.

(2) Akademický rok se člení na zimní a letní semestr.

(3) Výuka je organizována zpravidla v prezenční formě studia podle týdenních rozvrhů, pokud v rozhodnutí o akreditaci studijního programu není stanoveno jinak.

(4) Děkani vyhlásí harmonogramy svých fakult, v nichž upravují jednotlivé dílčí záležitosti organizace studia své fakulty včetně týdenních rozvrhů, které nejsou obsaženy v tomto Studijním a zkušebním řádu AMU a nejsou s ním v rozporu.

Čl. 3

Informační systém AMU

(1) Každý student AMU získává okamžikem zápisu odpovídající přístup do Informačního systému AMU (dále jen „informační systém“) a dalších aplikací.

(2) AMU komunikuje se svými studenty zejména prostřednictvím svého informačního systému, tedy elektronickou poštou, sděleními na veřejném portále nebo intranetu, případně na úřední desce v prostorách AMU. Stejně tak student komunikuje s AMU především prostřednictvím informačního systému. Zvláště závažná individuální sdělení může AMU oznamovat studentům písemně.

(3) Studijní agenda AMU je vedena prostřednictvím studijní složky informačního systému (dále jen „studijní informační systém“). Údaje obsažené v tomto systému jsou závazné. Správu svých studijních povinností provádí student zejména pomocí informačního systému.

(4) Student AMU má právo a povinnost prokazovat se Průkazem studenta AMU.

Čl. 4

Studijní programy

(1) Studijní program může být:

a)  bakalářský,

b) magisterský,

c) magisterský navazující na bakalářský,

d) doktorský.

(2) Bakalářský studijní program je zaměřen zejména na přípravu k výkonu povolání a ke studiu v magisterském studijním programu. V bakalářském studijním programu se bezprostředně využívají soudobé poznatky a metody; obsahuje též v potřebném rozsahu teoretické poznatky. Standardní doba studia je nejméně tři a nejvýše čtyři roky. Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba bakalářské práce.

(3) Magisterský studijní program je zaměřen na náročnou uměleckou nebo pedagogickou přípravu a rozvíjení talentu. Magisterský studijní program navazuje na bakalářský studijní program (dále jen „navazující magisterský studijní program“); standardní doba tohoto studia je jeden nebo dva nebo tři roky. V případě, kdy magisterský studijní program nenavazuje na bakalářský studijní program (dále jen „magisterský studijní program“), je standardní doba studia čtyři, nebo šest roků. Studium v magisterském a navazujícím magisterském studijním programu se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou jejíž součástí je obhajoba diplomové práce.

(4) Doktorský studijní program je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí práci v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo na samostatnou teoretickou a tvůrčí činnost v oblasti umění. Standardní doba studia je tři roky, nebo čtyři roky. Studium se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba disertační práce.

Čl. 5

Studijní plány a předměty

(1) Výuka ve studijních oborech je prováděna podle studijních plánů daného oboru. Studijní plán popisuje studijní povinnosti, které musí student splnit pro řádné ukončení studia. Studijní plán je sestaven z předmětů a stanovuje časovou posloupnost a návaznost v jejich absolvování.

(2) Předmět je základní jednotkou studijního plánu. Předmět je určen svým názvem, kreditním ohodnocením a způsobem zakončení. Kromě předmětů vyjmenovaných ve studijním plánu může student v rámci volitelné výuky absolvovat předměty i jiných studijních oborů ze všech fakult AMU, případně z jiné vysoké školy, bude-li to organizačně možné.

(3) Studijní plán je členěn na jednotlivé úseky (akademické roky a semestry) a stanovuje podmínky pro jejich úspěšné splnění. Studijní plán vymezuje návaznost předmětů a pevně určuje semestry výuky povinných předmětů.

(4) Předměty nebo skupiny předmětů jsou ve studijním plánu děleny podle kategorií. Na základě kategorie studijního předmětu lze určit volitelnost výuky, možnost opravných zkouškových termínů a možnost přeložení předmětu. Na AMU jsou předměty těchto kategorií:

a)    předměty hlavní (předmět povinný, který nemá opravný zkouškový termín),

b)    předměty povinné (předmět nelze nahradit jiným předmětem),

c)     předměty povinně volitelné (předmět je součástí nabídky předmětů, z níž musí být část povinně absolvována),

d)    předměty volitelné.

(5) Studentovi nemusí být z kapacitních důvodů zápis volitelného nebo povinně volitelného předmětu v daném semestru umožněn.

(6) Studijní povinnosti se kontrolují po semestrech či akademických rocích. Kontrola plnění studijních povinností se především týká:

     a) absolvování povinných předmětů,

     b) získání minimálního množství kreditů nebo absolvování předmětů ze

         skupin povinně volitelných předmětů,

    c) získání dostatečného množství kreditů z volitelných předmětů,

    d) absolvování přeložených předmětů.

Část druhá

Studium v bakalářských studijních programech

Čl. 6

Organizace studia

(1) Studium všech studijních oborů se uskutečňuje podle akreditovaných bakalářských studijních programů.

(2) Studium v bakalářských studijních programech (podle § 45 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) se uskutečňuje v prezenční, případně kombinované formě.

Čl. 7

Přijímací řízení

(1) Podmínky pro přijetí ke studiu v bakalářském studijním programu i způsob podávání přihlášek jsou stanoveny v § 48 až 50 zákona. Konkrétní požadavky pro přijetí ke studiu si stanovují fakulty AMU a informují o tom své uchazeče obvyklým způsobem (zejména internetovými stránkami, úřední deskou nebo informační brožurou).

(2) Přijímací řízení obsahuje sérii procedur vedoucích k přijetí nebo nepřijetí uchazeče ke studiu. Zahajuje se přijetím přihlášky v termínu vyhlášeném v harmonogramu fakulty a ukončuje rozhodnutím o výsledku řízení (včetně přezkoumání rozhodnutí).

(3) Přijímací řízení ke studiu v bakalářském studijním programu nemůže být uchazeči prominuto. Obvyklou součástí přijímacího řízení je talentová zkouška. Pokud ji uchazeč úspěšně neabsolvuje, může být přijímací řízení s ním ukončeno předčasně.

(4) O přijetí uchazeče do studia v bakalářském studijním programu rozhoduje děkan na základě doporučení přijímací komise. Poslední instancí v přijímacím řízení je rektor. Jeho rozhodnutí je konečné.

(5) Do studia v bakalářském studijním programu akreditovaného v českém jazyce mohou být přijati pouze uchazeči, kteří odpovídajícím způsobem osvědčili znalost českého jazyka. O konkrétním rozsahu potřebné znalosti českého jazyka rozhoduje děkan.

Čl. 8

Průběh studia

(1) Uchazeč se po přijetí ke studiu stává studentem AMU dnem zápisu do studia. O termínech zápisu rozhodují fakulty. Děkan může v závažných případech povolit odložení nástupu ke studiu o jeden rok.

(2) Po zápisu do studia skládá student imatrikulační slib.

(3) Do vyššího ročníku studia se může zapsat student, který splnil všechny podmínky, stanovené studijním plánem příslušného studijního oboru pro ročník předcházející.

(4) Student je povinen průběžně sledovat plnění svých studijních povinností a případné nejasnosti konzultovat se studijním oddělením své fakulty. AMU a její fakulty informují studenty o jejich povinnostech a závazných termínech spojených se studiem zejména prostřednictvím informačního systému a jiným obvyklým způsobem.

(5) Studium v bakalářských studijních programech uskutečňovaných AMU je kvantifikováno kreditním systémem založeným na zásadách Evropského systému převodu kreditů (dále jen „ECTS“). Smluvené jednotky, kredity, přidělené jednotlivým studijním předmětům, vyjadřují jejich náročnost a tím i množství práce a míru zátěže, kterou musí student zvládnout, aby daný předmět úspěšně absolvoval.

(6) V bakalářském studijním programu je student povinen získat 180 kreditů, respektive 240 kreditů u kombinovaného studia v bakalářském studijním programu.

(7) Student může požádat o přeložení zapsaného předmětu do následujícího semestru podle podmínek stanovených fakultou.

(8) Kredity jsou nástrojem sloužícím k usnadnění mobility studentů. Kredity, které student získá na jiné škole, může děkan uznat, nebo je může uznat jen částečně. Pokud je student vyslán ke studiu na jinou vysokou školu a kreditní hodnota za absolvování předmětu je sjednána předem, musí být uznána, jestliže jej student úspěšně absolvuje.

(9) Studium lze z vážných důvodů přerušit, a to i opakovaně. V celkovém součtu je možné studium přerušit nejdéle na dva roky. Pro přerušení studia platí zásady určené jednotlivými fakultami.

(10) Student může z vážných důvodů požádat o rozložení ročníku do dvou akademických roků. Rozložit ročník lze pouze jednou během studia v jednom bakalářském studijním programu.

(11) Student může ve výjimečných případech požádat děkana o spojení ročníků.

Čl. 9

Klasifikace a kontrola studia

(1) Formami kontroly studia jsou zápočet a zkouška, stanovené studijními plány, a student je o nich informován prostřednictvím informačního systému.

(2) Před koncem výuky v semestru se vypíše dostatečný počet řádných termínů, které se zveřejní prostřednictvím informačního systému. Student se přihlašuje ke zkoušce v informačním systému, není-li stanoveno jinak.

(3) Student má právo na dva opravné termíny. Neuspěje-li ani v těchto případech, může mu výjimečně děkan povolit třetí opravný, tzv. děkanský termín. U hlavních předmětů není přípustný opravný termín, v případě, že je student hodnocen stupněm „F“, je mu ukončeno studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona.  Na rozhodnutí se vztahuje § 68 zákona.

(4) Pokud se student ze závažných důvodů nemůže ke zkoušce dostavit, je povinen se omluvit, jinak je hodnocen stejně, jako kdyby u zkoušky neuspěl. Po dohodě s učitelem  může student složit zkoušku i před stanoveným termínem.

(5) Zápočet je neklasifikovaná forma kontroly studia. Uděluje se za splnění komplexu povinností stanovených pro jednotlivé předměty a zapisuje do informačního systému slovem „Započteno“ (Z).

(6) Zkouška je klasifikovaná forma kontroly studia, jíž se prověřují vědomosti i míra tvořivosti v příslušném předmětu. Může být praktická, písemná, ústní, nebo kombinovaná. V případě hlavních předmětů probíhají zkoušky obvykle před komisí. Zkoušky jsou klasifikovány podle stupnice „A, B, C, D, E, F“.

A (výborný výkon převyšující daná kritéria),

B (nadprůměrný standard s minimem chyb),

C (průměrný výkon s přijatelným počtem chyb),

D (přijatelný výkon s větším počtem chyb),

E (výkon vykazuje minimální naplnění kritérií),

F (nepřijatelný výkon)

Kromě uvedené stupnice se v informačním systému může použít i označení „X“, které vyjadřuje stav, kdy bylo rozhodnuto klasifikaci v daném termínu neudělit.

(7) Hodnocení studenta se zapisuje do informačního systému, případně do studentova výkazu o studiu a eviduje se také v listinné podobě. V případě nesrovnalostí platí priorita listinné evidence a následně informačního systému. Hodnocení musí být zaneseno do informačního systému během dvou pracovních dnů následujících po složení zkoušky nebo získání zápočtu.

Čl. 10

Státní závěrečné zkoušky

(1) Studium v bakalářském studijním programu se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou. Tato zkouška se koná před zkušební komisí složenou z profesorů, docentů a odborných asistentů fakulty, případně i z přizvaných odborníků schválených uměleckou radou fakulty. Průběh státní závěrečné zkoušky a vyhlášení výsledků jsou veřejné.

(2) Student musí složit státní závěrečnou zkoušku nejpozději během dvou akademických let od splnění studijních povinností daných studijním plánem.

(3) Ke státní závěrečné zkoušce se přihlašuje student, který splnil studijní podmínky dané studijním plánem a získal potřebný počet kreditů. Součástí zkoušky je obhajoba bakalářské práce. Obsah státní závěrečnézkoušky pro jednotlivé studijní obory stanovuje děkan.

(4) V písemných posudcích vedoucího bakalářské práce i oponenta musí být výslovně uvedeno, zda doporučují nebo nedoporučují práci k obhajobě. Pokud vedoucí i oponent nedoporučí práci k obhajobě, nemůže být student připuštěn k obhajobě bakalářské práce. Student, který nebyl připuštěn k obhajobě bakalářské práce nebo práci neobhájil, je zkušební komisí klasifikován stupněm „F“.

(5) Státní závěrečná zkouška se klasifikuje stupnicí „A, B, C, D, E, F“ . Celkové hodnocení státní závěrečné zkoušky určí zkušební komise neveřejným hlasováním. Pro celkové hodnocení „A“ však musejí být umělecký výkon a obhajoba bakalářské práce hodnoceny stupněm „A“ a žádný z dílčích předmětů nesmí být hodnocen hůře než „B“. Je-li student v kterékoli části státní závěrečné zkoušky hodnocen známkou „F“, je i celkový výsledek státní závěrečné zkoušky hodnocen stupněm „F“.

(6) Státní závěrečnou zkoušku lze opakovat pouze dvakrát. Uměleckou část státní závěrečné zkoušky nelze opakovat.

(7) Absolvent bakalářského studijního programu je oprávněn užívat akademický titul „bakalář umění“ (ve zkratce „BcA.“). Přílohou vysokoškolského diplomu je dodatek k diplomu. O vydávání Europassu a jeho obsahu rozhoduje děkan.  

(8) Absolventům studia v bakalářském studijním programu, kteří studovali na základě výjimečného prominutí kvalifikačních předpokladů (§ 48 odst. 2 zákona), nemůže být udělen akademický titul „bakalář umění“ (ve zkratce „BcA.“) (§ 45 odst. 4 zákona).

Čl. 11

Ukončení studia

(1) Studium v bakalářském studijním programu uskutečňovaném některou z fakult AMU se řádně ukončuje vykonáním státní závěrečné zkoušky.

(2) Studium se dále ukončuje podle §56 zákona.

(3) Možnost vyloučení ze studia a jeho podmínky stanoví § 65 odst. 1 písm. c) zákona a § 67 zákona jako poslední stupeň sankcí za disciplinární přestupek.

(4) Student, který zanechal studia, byl vyloučen nebo jinak předčasně ukončil studia, má nárok na doklad o dosud úspěšně vykonaných zkouškách. Na tomto dokladu musí být zároveň uvedeno, že student studium řádně neukončil.

 (5) Absolventům studia v bakalářských studijních programech se uděluje akademický titul „bakalář umění“ (ve zkratce „BcA.“ uváděný před jménem). Přílohou vysokoškolského diplomu je dodatek k diplomu obsahující seznam absolvovaných předmětů za celou dobu studia.

Část třetí

Studium v magisterských a v navazujících magisterských programech

Čl. 12

Organizace studia

(1) Studium všech studijních oborů se uskutečňuje podle akreditovaných magisterských a navazujících magisterských studijních programů.

(2) Studium v magisterském a navazujícím magisterském studijním programu (§ 45 zákona) se uskutečňuje v prezenční nebo kombinované. formě

Čl. 13

Přijímací řízení

(1) Přijetí do studia v navazujícím magisterském studijním programu probíhá formou přijímacího řízení. Podmínky pro přijetí ke studiu v magisterském a navazujícím magisterském studijním programu i způsob podávání přihlášek jsou stanoveny v § 48 až 50 zákona. Konkrétní požadavky pro přijetí ke studiu si stanovují fakulty AMU a informují o tom své uchazeče obvyklým způsobem (zejména internetovými stránkami, úřední deskou nebo informační brožurou).

(2) Přijímací řízení obsahuje sérii procedur vedoucích k přijetí nebo nepřijetí uchazeče ke studiu. Zahajuje se přijetím přihlášky v termínu vyhlášeném v harmonogramu fakulty a ukončuje rozhodnutím o výsledku řízení (včetně přezkoumání rozhodnutí).

(3) Přijímací řízení ke studiu v magisterském a navazujícím magisterském studijním programu nemůže být uchazeči prominuto. Obvyklou součástí přijímacího řízení je talentová zkouška. Pokud ji uchazeč úspěšně neabsolvuje, může být přijímací řízení s ním ukončeno předčasně.

(4) O přijetí uchazeče do studia v magisterském a navazujícím magisterském studijním programu rozhoduje děkan na základě doporučení přijímací komise. Poslední instancí v přijímacím řízení je rektor.  Jeho rozhodnutí je konečné.

(5) Do studia v magisterském a navazujícím magisterském studijním programu akreditovaného v českém jazyce mohou být přijati pouze uchazeči, kteří odpovídajícím způsobem osvědčili znalost českého jazyka. O konkrétním rozsahu potřebné znalosti českého jazyka rozhoduje děkan.

Čl. 14

Průběh studia

(1) Uchazeč se po přijetí ke studiu stává studentem AMU dnem zápisu do studia. O termínech zápisu rozhodují fakulty. Děkan může v závažných případech povolit odložení nástupu ke studiu o jeden rok.

(2) Po zápisu do studia se student stává členem akademické obce.

(3) Do vyššího ročníku se může zapsat student, který splnil všechny podmínky, stanovené studijním plánem příslušného studijního oboru pro ročník předcházející.

(4) Student je povinen průběžně sledovat plnění svých studijních povinností a případné nejasnosti konzultovat se studijním oddělením své fakulty. AMU a její fakulty informují studenty o jejich povinnostech a závazných termínech spojených se studiem zejména prostřednictvím informačního systému a jiným obvyklým způsobem.

(5) Studium v magisterských studijních programech uskutečňovaných AMU je kvantifikováno kreditním systémem založeným na zásadách Evropského systému převodu kreditů (dále jen „ECTS“). Smluvené jednotky, kredity, přidělené jednotlivým studijním předmětům, vyjadřují jejich náročnost a tím i množství práce a míru zátěže, kterou musí student zvládnout, aby daný předmět úspěšně absolvoval.

(6) V navazujícím magisterském studijním programu je student povinen získat 120 kreditů, případně 180 kreditů u tříletých a 240 kreditů u čtyřletých magisterských studijních programů.

(7) Student může požádat o přeložení zapsaného předmětu do následujícího semestru podle podmínek stanovených fakultou.

(8) Kredity jsou nástrojem sloužícím k usnadnění mobility studentů. Kredity, které student získá na jiné škole, může děkan uznat, nebo je může uznat jen částečně. Pokud je student vyslán ke studiu na jinou vysokou školu a kreditní hodnota za absolvování předmětu je sjednána předem, musí být uznána, jestliže jej student úspěšně absolvuje.

(9) Studium lze z vážných důvodů přerušit, a to i opakovaně. V celkovém součtu je možné studium přerušit nejdéle na dva roky. Pro přerušení studia platí zásady určené jednotlivými fakultami.

(10) Student může z vážných důvodů požádat o rozložení ročníku do dvou akademických roků. Rozložit ročník lze pouze jednou během studia v jednom magisterském nebo navazujícím magisterském studijním programu.

(11) Student může ve výjimečných případech požádat děkana o spojení ročníků.

 Čl. 15

Klasifikace a kontrola studia

(1) Formami kontroly studia jsou zápočet a zkouška, stanovené studijními plány, a student je o nich informován prostřednictvím informačního systému.

(2) Před koncem výuky v semestru se vypíše dostatečný počet řádných termínů, které se zveřejní prostřednictvím informačního systému. Student se přihlašuje ke zkoušce v informačním systému, není-li stanoveno jinak.

(3) Student má právo na dva opravné termíny. Neuspěje-li ani v těchto případech, může mu výjimečně děkan povolit třetí opravný, tzv. děkanský termín. U hlavních předmětů není přípustný opravný termín, v případě, že je student hodnocen stupněm „F“, je mu ukončeno studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona.  Na rozhodnutí se vztahuje § 68 zákona.

(4) Pokud se student ze závažných důvodů nemůže ke zkoušce dostavit, je povinen se omluvit, jinak je hodnocen stejně, jako kdyby u zkoušky neuspěl. Po dohodě s učitelem  může student složit zkoušku i před stanoveným termínem.

(5) Zápočet je neklasifikovaná forma kontroly studia. Uděluje se za splnění komplexu povinností stanovených pro jednotlivé předměty a zapisuje do informačního systému slovem „Započteno“ (Z).

(6) Zkouška je klasifikovaná forma kontroly studia, jíž se prověřují vědomosti i míra tvořivosti v příslušném předmětu. Může být praktická, písemná, ústní, nebo kombinovaná. V případě hlavních předmětů probíhají zkoušky obvykle před komisí.  Zkoušky jsou klasifikovány podle stupnice „A, B, C, D, E, F“.

A (výborný výkon převyšující daná kritéria),

B (nadprůměrný standard s minimem chyb),

C (průměrný výkon s přijatelným počtem chyb),

D (přijatelný výkon s větším počtem chyb),

E (výkon vykazuje minimální naplnění kritérií),

F (nepřijatelný výkon)

Kromě uvedené stupnice se v informačním systému může použít i označení „X“, které vyjadřuje stav, kdy bylo rozhodnuto klasifikaci v daném termínu neudělit.

(7) Hodnocení studenta se zapisuje do informačního systému, případně do studentova výkazu o studiu a eviduje se také v listinné podobě. V případě nesrovnalostí platí priorita listinné evidence a následně informačního systému. Hodnocení musí být zaneseno do informačního systému během dvou pracovních dnů následujících po složení zkoušky nebo získání zápočtu.

Čl. 16

Státní závěrečné zkoušky

(1) Studium v magisterském a navazujícím magisterském studijním programu se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou. Tato zkouška se koná před zkušební komisí složenou z profesorů, docentů a odborných asistentů fakulty, případně i z přizvaných odborníků schválených uměleckou radou fakulty. Průběh státní závěrečné zkoušky a vyhlášení výsledků jsou veřejné.

(2) Student musí složit státní závěrečnou zkoušku nejpozději během dvou akademických let od splnění studijních povinností daných studijním plánem.

(3) Ke státní závěrečné zkoušce se přihlašuje student, který splnil studijní podmínky dané studijním plánem a získal potřebný počet kreditů. Součástí zkoušky je obhajoba diplomové práce. Obsah státní závěrečné zkoušky pro jednotlivé studijní obory stanovuje děkan.

(4) V písemných posudcích vedoucího diplomové práce i oponenta musí být výslovně uvedeno, zda doporučují nebo nedoporučují práci k obhajobě. Pokud vedoucí i oponent nedoporučí práci k obhajobě, nemůže být student připuštěn k obhajobě diplomové práce. Student, který nebyl připuštěn k obhajobě diplomové práce nebo práci neobhájil, je zkušební komisí klasifikován stupněm „F“.

(5) Státní závěrečná zkouška se klasifikuje stupnicí „A, B, C, D, E, F“. Celkové hodnocení státní závěrečné zkoušky určí zkušební komise neveřejným hlasováním. Pro celkové hodnocení „A“ však musejí být umělecký výkon a obhajoba diplomové práce hodnoceny stupněm „A“ a žádný z dílčích předmětů nesmí být hodnocen hůře než „B“. Je-li student v kterékoli části státní závěrečné zkoušky hodnocen známkou „F“, je i celkový výsledek státní závěrečné zkoušky hodnocen stupněm „F“.

(6) Státní závěrečnou zkoušku lze opakovat pouze dvakrát. Uměleckou část státní závěrečné zkoušky nelze opakovat.

(7) Absolventi magisterských studijních programů jsou oprávněni užívat akademický titul „magistr umění“ (ve zkratce „MgA.“). Přílohou vysokoškolského diplomu je dodatek k diplomu. O vydávání Europassu a jeho obsahu rozhoduje děkan.  

(8) Absolventům studia v magisterských studijních programech, kteří studovali na základě výjimečného prominutí kvalifikačních předpokladů (§ 48 odst. 2 zákona), nemůže být udělen akademický titul „magistr umění“ (ve zkratce „MgA.“) ( § 46 odst. 4 písm. f) zákona).

Čl. 17

Ukončení studia

(1) Studium v magisterských studijních programech uskutečňovaných některou z fakult AMU se řádně ukončuje vykonáním státní závěrečné zkoušky.

(2) Studium se dále ukončuje podle §56 zákona.

(3) Možnost vyloučení ze studia a jeho podmínky stanoví § 65 odst. 1 písm. c) zákona a § 67 zákona jako poslední stupeň sankcí za disciplinární přestupek.

 (4) Student, který zanechal studia, byl vyloučen nebo jinak předčasně ukončil studia, má nárok na doklad o dosud úspěšně vykonaných zkouškách. Na tomto dokladu musí být zároveň uvedeno, že student studium řádně neukončil.

 (5) Absolventům studia v magisterských a navazujících magisterských studijních programech se uděluje akademický titul „magistr umění“ (ve zkratce „MgA.“ uváděný před jménem). Přílohou vysokoškolského diplomu je dodatek k diplomu obsahující seznam absolvovaných předmětů za celou dobu studia.

Část čtvrtá

Studium v doktorských programech

Čl.  18

Organizace studia

(1) Studium všech studijních oborů se uskutečňuje podle akreditovaných doktorských studijních programů.

(2) Doktorské studijní programy jsou zaměřeny na vědecké a umělecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu nebo vývoje.

(3) Studium v doktorském studijním programu se uskutečňuje v prezenční nebo kombinované formě. Standardní doba studia v doktorském studijním programu může být tříletá či čtyřletá. Ze závažných důvodů může děkan na žádost studenta nebo na doporučení oborové rady povolit přerušení studia na dobu jednoho roku, výjimečně i na dobu delší.

(4) Maximální doba studia v doktorském studijním programu od zápisu až do řádného ukončení je pět let v případě tříletého a šest let v případě čtyřletého studia. Do této lhůty se nezapočítává doba, na kterou bylo studentovi studium přerušeno z důvodů mateřské nebo rodičovské dovolené, nebo z vážných zdravotních důvodů; v ostatních případech se doba přerušení studia do této doby započítává.

(5) Za organizaci, administrativu a kontrolu studia v doktorském studijním programu odpovídá na fakultě děkan nebo jím určený proděkan, na AMU rektor nebo jím určený prorektor.

(6) Studium v doktorském studijním programu není kvantifikováno kredity ECTS.

Čl. 19

Přijímací řízení

(1) Přijímací řízení do studia v doktorském studijním programu veřejně vyhlašuje děkan na základě návrhu předsedy oborové rady, která studium pedagogicky a organizačně zajišťuje.

(2) Komisi pro přijímací zkoušku jmenuje děkan na návrh předsedy příslušné oborové rady. Komise má nejméně pět členů včetně případných reprezentantů příslušných specializací, jichž se zejména dotýkají projekty disertačních prací uchazečů, předkládané v rámci přijímacího řízení. Předsedu komise jmenuje děkan. Komise může rozhodovat o výsledku přijímací zkoušky za přítomnosti minimálně tolika členů, kolik stanoví děkan příslušné fakulty svým výnosem. O výsledku zkoušky se komise usnáší většinou hlasů přítomných členů na neveřejném zasedání. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

(3) Průběh a součásti přijímací zkoušky stanoví děkan příslušné fakulty svým výnosem.

(4) Do studia v doktorském studijním programu akreditovaného v českém jazyce mohou být přijati pouze uchazeči, kteří odpovídajícím způsobem osvědčili znalost českého jazyka. O konkrétním rozsahu potřebné znalosti českého jazyka rozhoduje děkan.

(5) O přijetí uchazeče do studia v doktorském studijním programu rozhoduje děkan na základě doporučení přijímací komise. Poslední instancí v přijímacím řízení je rektor. Jeho rozhodnutí je konečné.

Čl. 20

Průběh studia

(1) Uchazeč se po přijetí ke studiu stává studentem AMU dnem zápisu do studia. O termínech zápisu do jednotlivých ročníků rozhodují fakulty a informují o tom přijaté uchazeče obvyklým způsobem.

(2) Po zápisu do studia se student stává členem akademické obce.

(3) Studium v doktorském studijním programu řídí předseda oborové rady, který odpovídá za průběh studia děkanovi. Členy oborové rady jmenuje děkan především z řad akademických pracovníků fakulty a dalších význačných osobností oboru.

(4) Oborová rada je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů, avšak nejméně pět členů. Ke schválení usnesení je potřebná nadpoloviční většina přítomných členů. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

(5) Na návrh oborové rady jmenuje děkan každému studentovi doktorského studijního programu školitele. Těmi mohou být jmenováni akademičtí pracovníci fakulty nebo i učitelé působící mimo fakultu a AMU, kteří mají potřebné předpoklady k takové činnosti. Povinnosti a pravomoci školitelů stanoví děkan  svým výnosem.

Čl. 21

Klasifikace a kontrola studia

(1) Formami kontroly studia jsou zápočet a zkouška, stanovené individuálním studijním plánem.

(2) Zápočet je neklasifikovaná forma kontroly studia. Uděluje se za splnění komplexu povinností stanovených pro jednotlivé předměty a zapisuje do informačního systému slovem „Započteno“ (Z).

(3) Zkouška je klasifikovaná forma kontroly studia, jíž se prověřují vědomosti i míra tvořivosti v příslušném předmětu. Může být praktická, písemná, ústní, nebo kombinovaná a klasifikuje se slovy „prospěl“ – „neprospěl“.

Čl. 22

Státní doktorská zkouška

(1) Státní doktorská zkouška je veřejná. Podmínkou konání státní doktorské zkoušky je splnění studijních povinností studijní části individuálního studijního plánu doktorského studijního programu.

(2) Student se ke státní doktorské zkoušce přihlašuje písemně. Náležitosti přihlášky stanoví děkan svým výnosem.

(3) Komisi pro státní doktorskou zkoušku a jejího předsedu jmenuje děkan na návrh oborové rady. Komise je nejméně pětičlenná. Členy komise mohou být jmenováni profesoři, docenti a odborníci schválení uměleckou radou fakulty. Nejméně jeden člen musí být z pracoviště mimo fakultu. Školitel se zkoušky účastní jako přísedící s hlasem poradním. Státní doktorská zkouška se koná po předložení disertační práce a před její obhajobou. Teze o disertační práci musejí být k dispozici členům komise alespoň deset dnů před jejím konáním.

(4) Výsledek státní doktorské zkoušky se hodnotí slovy „prospěl” nebo „neprospěl”. O výsledku jedná komise pro státní doktorskou zkoušku na neveřejném zasedání.

(5) Státní doktorskou zkoušku lze opakovat pouze jednou.

(6) Obsah a náležitosti disertační práce stanoví děkan svým výnosem.

(7) Obhajoba disertační práce je veřejná. Výsledek obhajoby vyhlašuje předseda komise pro státní doktorskou zkoušku také veřejně. Pokud je výsledek obhajoby záporný, oznámí děkan studentovi rozhodnutí komise písemně. V souladu se závěry jednání komise uvede v rozhodnutí podmínky, za kterých může být obhajoba konána znovu. Student může požádat o obhajobu přepracované disertační práce ve lhůtě pěti měsíců až jednoho roku od konání neúspěšné obhajoby. Obhajobu lze opakovat pouze jednou.

Čl. 23

Ukončení studia

(1) Studium v doktorském studijním programu uskutečňovaném některou z fakult AMU se řádně ukončuje vykonáním státní doktorské zkoušky a obhajobou disertační práce.

(2) Studium se dále ukončuje podle §56, zákona.

(3) Možnost vyloučení ze studia a jeho podmínky stanoví § 65 odst. 1 písm. c) zákona a § 67 zákona jako poslední stupeň sankcí za disciplinární přestupek.

(4) Student, který zanechal studia, byl vyloučen nebo jinak předčasně ukončil studia, má nárok na doklad o dosud úspěšně vykonaných zkouškách. Na tomto dokladu musí být zároveň uvedeno, že student studium řádně neukončil.

(5) Absolventům studia v doktorských studijních programech se uděluje akademický titul „doktor“ (ve zkratce „Ph.D.“ uváděné za jménem). Přílohou vysokoškolského diplomu je dodatek k diplomu obsahující seznam absolvovaných předmětů za celou dobu studia. O vydávání Europassu a jeho obsahu rozhoduje děkan.  

Část pátá

Závěrečná ustanovení

Čl. 24

 (1) Zrušuje se Studijní a zkušební řád AMU registrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 25. listopadu 2004 pod čj. 29 861/2004-30.

(2) Tento studijní a zkušební řád byl schválen podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona Akademickým senátem AMU dne 1. 3. 2007.

(3) Tento studijní a zkušební řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

doc. Ivo Mathé, v. r.

rektor