HLEDAT
1) Studium v doktorských studijních programech se na HAMU uskutečňuje podle § 47 a § 47a zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon“, podle platné akreditace a v souladu s Akreditačním řádem AMU a Studijním a zkušebním řádem AMU.
2) Studium v doktorském studijním programu se uskutečňuje v prezenční nebo kombinované formě.
3) Standardní doba studia v doktorském studijním programu je tříletá v návaznosti na akreditaci.
4) Maximální doba studia doktorského studijního programu je v případě prezenčního i kombinovaného studia šest let, počítaná od prvního dne akademického roku, do něhož se student zapsal.
5) Studium může být i opakovaně přerušeno na žádost studenta a doporučení oborové rady z vážných důvodů, kterými jsou například dlouhodobá nemoc, závažné umělecké důvody, rodičovství apod. nebo z moci úřední v souladu s ustanoveními Studijního a zkušebního řádu AMU. Na přerušení studia s výjimkou jeho přerušení podle čl. 14, odst. 4 Studijního a zkušebního řádu AMU není právní nárok.
6) Za organizaci, administrativu a kontrolu studia v doktorském studijním programu odpovídá předseda oborové rady, který je ze zákona garantem daného studijního programu (dále jen předseda oborové rady), v souladu s Akreditačním řádem. Studium sleduje a hodnotí oborová rada.
7) Ustanovení Studijního a zkušebního řádu AMU týkající se přijímacího řízení, studijních plánů a předmětů, kategorií předmětů, uznání předmětů, výjimek ze studia a změn ročníku se na průběh studia doktorského studijního programu použijí obdobně.
8) Studentům prezenční formy doktorského studia může být v souladu se stipendijním řádem AMU přiznáno stipendium. Podmínky jejich hmotného zabezpečení jsou stanoveny obecně závaznými právními předpisy. Studenti mohou být účastníky výzkumných projektů a grantů a vstupovat do pracovně právního poměru k AMU.
9) Kombinovaná forma doktorského studia je určena zejména studentům, kteří i v průběhu studia aktivně pracují v teoretické, umělecké či pedagogické oblasti apod. Studenti kombinované formy doktorského studia nemají nárok na stipendium.
10) Studium v doktorském studijním programu může být kvantifikováno kredity ECTS.
1) Obecné podmínky pro průběh příjímacího řízení do doktorských studijních programů jsou stanoveny v čl. 8 Studijního a zkušebního řádu AMU.
2) Podmínky pro přijetí ke studiu konkrétního studijního programu vyhlašuje děkan na základě návrhu předsedy oborové rady po schválení akademickým senátem fakulty a informuje o nich uchazeče, včetně lhůt pro podání přihlášek a způsobu jejich podávání, ve veřejné části internetových stránek fakulty v zákonných lhůtách.
3) Podmínkou přijetí ke studiu v doktorském studijním programu je dle § 48 odst. 3 zákona řádné ukončení studia v magisterském studijním programu včetně získání akademického titulu.
4) Vyhlášení přijímacího řízení musí obsahovat:
a) název studijního programu doktorského studia, popř. i specializaci tohoto programu
b) formu a rámcový obsah přijímací talentové zkoušky i zkoušky teoretické či jiných disciplín se specifikací požadavků,
c) kritéria vyhodnocení výsledků přijímacího řízení a dalších skutečností dokládajících předpoklady uchazeče ke studiu,
d) termíny pro podání přihlášek, termíny konání přijímacího řízení (talentových a teoretických zkoušek) a termíny, kdy může uchazeč nahlédnout do materiálů, které mají význam pro rozhodnutí o jeho přijetí,
e) způsob posuzování omluv nepřítomnosti při přijímací zkoušce, popřípadě možnosti konat ji v náhradním termínu,
f) případně požadavky na zdravotní způsobilost ke studiu v příslušném studijním programu,
g) případně nejvyšší počet uchazečů přijímaných ke studiu v příslušném studijním programu, je-li toto kritérium fakultou stanoveno. V takovém případě, splní-li podmínky přijímacího řízení větší počet uchazečů, rozhoduje pořadí nejlepších.
h) požadavky na doklady, které je nutno přiložit k přihlášce (doklad o ukončení vysoké školy, přehled dosavadní teoretické, popř. umělecké nebo pedagogické činnosti, seznam publikovaných prací, včetně popularizačních a pedagogicky zaměřených, životopis),
i) místo, kam uchazeč zašle přihlášku,
j) požadavky na projekt disertační práce (stručný nástin problematiky, na kterou bude disertační práce zaměřena v rozsahu cca 7500–11 500 znaků).
5) Předsedu a členy komise pro přijímací zkoušku (dále jen „komise“) jmenuje děkan na návrh příslušné oborové rady. Komise má nejméně pět členů. Zkoušení musí být vždy přítomni minimálně tři členové komise.
6) Přijímací zkouška je ústní a v případě požadavku studijního programu i praktická interpretační. Koná se před komisí. Uchazeč má v rozpravě prokázat předpoklady k samostatnému uměleckému či umělecko-pedagogickému a vědeckému výzkumu včetně i schopnosti teoretické reflexe. Součástí přijímací zkoušky je rozprava o tématu zvoleném pro disertační práci.
7) Komise posoudí úroveň znalostí uchazečů a jejich předpoklady ke studiu. Průběh přijímacího řízení a vyhlášení výsledků jsou neveřejné. O výsledku zkoušky se komise usnáší většinou hlasů přítomných členů na neveřejném zasedání. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise. Seznam navržených k přijetí a navržených k nepřijetí předseda zkušební komise předloží děkanovi fakulty, který rozhodne o přijetí či nepřijetí uchazečů do doktorského studia.
8) Uchází-li se o přijetí ke studiu v doktorském studijním programu uchazeč, který získal vysokoškolské vzdělání absolvováním studia ve vysokoškolském programu na zahraniční vysoké škole, řídí se jeho přijetí § 48 odst. 5 zákona a splnění podmínek stanovených ve vyhlášce děkana HAMU.
9) Sdělením rozhodnutí o přijetí ke studiu vzniká uchazeči dle § 51 zákona právo na zápis do studia. Uchazeč se po přijetí ke studiu stává studentem AMU dnem zápisu do studia.
10) Po zápisu do studia je nově přijatý student, který tak v minulosti na AMU neučinil, povinen složit imatrikulační slib. V případě odůvodněné nepřítomnosti student složí tento slib v určeném náhradním termínu do rukou rektora nebo děkana.
1) Průběh studia v doktorských studijních programech stanovuje čl. 32 a násl. Studijního a zkušebního řádu AMU.
2) Studium v doktorském studijním programu probíhá podle individuálního studijního plánu. Individuální studijní plán navrhuje po projednání se studentem školitel a schvaluje oborová rada. Individuální studijní plán předkládá školitel oborové radě ke schválení nejpozději do jednoho měsíce od zahájení akademického roku.
3) Obsahem individuálního studijního plánu je zejména:
a) výčet studijních povinností, resp. předmětů, a kontrol studia,
b) seznam plánovaných uměleckých, vědeckých, výzkumných a dalších tvůrčích činností, včetně předpokládaných účastí na konferencích, publikací atd.,
c) seznam plánovaných povinných či doporučených zahraničních pobytů, případně jiných typů zapojení do projektů s mezinárodním rozměrem,
d) plán odborných stáží,
e) plán pedagogických aktivit.
4) Povinnosti individuálního studijního plánu musí být pro každý akademický rok konkrétní a kontrolovatelné, jakákoliv změna individuálního studijního plánu podléhá schválení oborové rady.
5) Student je povinen dodržovat vnitřní předpisy a vnitřní normy AMU a jejích součástí.
1) Studium sleduje a hodnotí oborová rada. Oborová rada je iniciačním a dohlížecím orgánem, garantujícím patřičnou úroveň doktorského studia.
2) Podrobnosti o jednání oborových rad stanovuje vyhláška děkana HAMU „Jednací řád oborových rad“.
1) Na návrh předsedy oborové rady jmenuje a odvolává děkan každému studentovi doktorského studijního programu školitele. Školiteli jsou především profesoři, docenti a na základě schválení uměleckou radou HAMU též držitelé titulu Ph.D., případně odborníci s odpovídající erudicí z oblasti odborného zaměření studenta. Školitel může vykonávat činnost maximálně pro 5 studentů doktorského studijního programu.
2) Povinnosti a pravomoci školitele:
a) sestavuje ve spolupráci se studentem doktorského studia jeho individuální studijní plán a odpovídá oborové radě za jeho plnění,
b) vede studenta v průběhu studia odborně i organizačně,
c) upřesňuje se studentem téma disertační práce a vede ho při jejím zpracovávání zejména v metodologických otázkách,
d) vede studenta i v oblasti plnění uměleckého interpretačního výkonu u konkrétního studijního programu dle individuálního studijního plánu
e) průběžně sleduje a kontroluje plnění studijních povinností studenta,
f) poskytuje studentovi doktorského studia konzultace,
g) podílí se na studentových výzkumných projektech v rámci Studentské grantové soutěže, případně v rámci jiných grantových schémat,
h) pomáhá studentovi s navazováním kontaktů v rámci badatelské komunity,
i) předkládá své vyjádření k sebehodnotící zprávě studenta oborové radě, na jehož základě stanovuje příslušný pověřený proděkan výši stipendia v souladu se Stipendijním řádem AMU,
j) při nevyhovujícím hodnocení navrhne školitel společně s předsedou oborové rady děkanovi fakulty vyloučení ze studia.
3) Školitel se po skončení každého akademického roku vyjadřuje ke studentově sebehodnotící Zprávě o studiu a tvůrčí činnosti spojené s tématem disertační práce v části Hodnocení doktoranda. Své písemné vyjádření předkládá školitel prostřednictvím systému KOS oborové radě nejpozději do 31 října. V případě, že student své povinnosti neplní, se školitelem nespolupracuje nebo obsah sebehodnotící zprávy či disertační práce není v souladu se zaměřením studijního programu, informuje školitel oborovou radu i mimo pravidelné hodnocení s návrhem řešení dané situace.
4) Školitel se účastní obhajoby disertační práce i státní doktorské zkoušky jako přísedící s hlasem poradním. Školitel má právo účastnit se zkoušek studenta v rámci jeho doktorského studia.
5) Školitel může oborové radě navrhnout ustanovení konzultanta (typicky specialisty v dané oblasti), který je schopen vést studenta v rámci konkrétního věcného nebo časového úseku doktorského studia. Konzultant však nepřebírá odpovědnost školitele za odborné vedení projektu.
6) Činnost školitele v doktorském studiu se započítává do jeho pedagogického úvazku, příp. je odměňována na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
1) Formou kontroly studia jsou zkoušky stanovené individuálním studijním plánem.
2) Zkouška je klasifikovaná forma kontroly studia, jíž se prověřují vědomosti i míra tvořivosti v příslušném předmětu a zapisuje se do výkazu o studiu studenta doktorského studijního programu, a do informačního systému slovy „prospěl“ – „neprospěl“.
3) Na konci každého akademického roku vypracovává student sebehodnotící zprávu o studiu a tvůrčí činnosti spojené s tématem disertační práce. Student je povinen zprávu vložit do informačního systému nejpozději do 30. září končícího akademického roku.
4) Zprávu studenta projedná oborová rada doktorského studia.
5) Hodnocení studenta v jednotlivých předmětech se zapisuje do informačního systému nejpozději do konce akademického roku.
6) Pokud je doktorské studium realizováno pod dvojím vedením (co-tutelle), je ve smlouvě mezi školami stanoven zejména jazyk disertační práce, jakož i další podmínky studia, zejména složení komise pro státní závěrečnou zkoušku a obhajobu disertační práce.
1) Studium v doktorském studijním programu se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce.
2) Student se k obhajobě disertační práce a k obhajobě dle konkrétního studijního programu i interpretačního uměleckého výkonu, a státní doktorské zkoušce přihlašuje prostřednictvím studijního informačního systému.
3) Státní doktorská zkouška i obhajoba disertační práce jsou veřejné.
4) Státní doktorská zkouška a obhajoba disertační práce, případně i obhajoba interpretačního uměleckého výkonu, se mohou konat v různých termínech. Podmínkou konání obhajoby je úspěšné složení státní doktorské zkoušky.
1) Podmínkou konání státní doktorské zkoušky je splnění povinností individuálního studijního plánu doktorského studijního programu.
2) Státní závěrečná zkouška se koná před zkušební komisí jmenovanou děkanem na návrh předsedy oborové rady. Zkušební komise může být složena z profesorů, docentů a dále odborníků schválených uměleckou radou fakulty. Nejméně jeden člen komise musí být z pracoviště mimo fakultu.
3) Členem komise pro státní doktorskou zkoušku nebo oponentem disertační práce nesmí být školitel, bývalý školitel studenta nebo jeho konzultant, přímý nadřízený nebo podřízený studenta nebo osoba, u níž je se zřetelem na její poměr k obsahu disertační práce nebo osobám, jichž se obhajoba týká, důvod pochybovat o její nepodjatosti.
4) O konání státní závěrečné zkoušky se vyhotoví protokol, který podepisuje předseda a všichni členové komise; počet členů komise nesmí být menší než pět. Zkoušení musí být přítomni minimálně tři členové komise.
5) Součástí státní doktorské zkoušky může být i disertační přednáška o rozsahu maximálně 20 minut. Disertační přednáškou student prokazuje svou schopnost prezentace odborného problému včetně schopnosti obhájit vlastní stanovisko v následné kritické debatě.
6) Výsledek státní doktorské zkoušky se hodnotí slovy „prospěl“ nebo „neprospěl“. O výsledku jedná komise pro státní doktorskou zkoušku na neveřejném zasedání, vyhlášení výsledků je veřejné.
7) Státní doktorskou zkoušku lze opakovat pouze jednou, a to nejpozději do jednoho roku od data neúspěšného složení zkoušky.
1) Disertační práce je samostatná práce, která je výsledkem vědeckého či uměleckého výzkumu vycházejícího z individuálního studijního plánu studenta.
2) Disertační práce je písemným, uceleným pojednáním o minimálním rozsahu 120 normostran (216 000 znaků včetně mezer, bez seznamu literatury a případných příloh), resp. 80 stran (144 000 znaků včetně mezer, bez seznamu literatury a případných příloh) v případě, kdy je součástí disertace též umělecký interpretační výkon; musí i pro něj existovat hodnotící posudek
3) Písemná disertační práce obsahuje původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění. Disertační práce se zpravidla skládá z těchto částí:
a) úvod, cíle disertační práce a zdůvodnění řešeného problému
b) stav současného stavu bádání v dané oblasti výzkumu
c) teoretická a metodologická východiska práce
d) kapitoly věnované vlastnímu řešení výzkumného problému
e) závěr, sumarizace výsledků a jejich zhodnocení pro obor, výhled dalšího bádání
f) seznam použitých zdrojů
g) případně seznam vlastních uměleckých interpretačních výkonů, resp. dokumentace uměleckého díla či výkonu.
4) Disertační práce teoretická musí být předložena v českém nebo slovenském jazyce. Studenti mohou se souhlasem děkana předložit práci v cizím jazyce – zpravidla v jazyce anglickém nebo německém.
5) Pravidla zpracování disertační práce se řídí příslušným výnosem rektora AMU.
6) Disertační práce musí být svázána a odevzdána děkanovi ve třech vyhotoveních. Kromě toho odevzdá student disertační práci i prostřednictvím informačního systému. Záznam uměleckého interpretačního výkonu vytvořeného v rámci doktorského studia se odevzdává jako dokladová součást teoretické disertační práce, podmínky záznamu a jeho ukládání se řídí přísl. výnosem rektora AMU.
7) K disertační práci předkládá student současně teze své disertační práce ve třech vyhotoveních a v rozsahu 5-10 normostran (od 9 000 do maximálně 18 000 znaků), které slouží k informování veřejnosti o hlavních uměleckých a vědeckých výsledcích své disertační práce. Přílohou je seznam publikovaných prací studenta v průběhu studia, včetně citací, případně seznam vlastních uměleckých interpretačních výkonů nebo umělecko-pedagogických prací. Teze musejí být odevzdány rovněž v elektronické podobě. Na titulním listu teze musí být uvedeno:
a) jméno školy a fakulty, kde se obhajoba koná,
b) jméno doktoranda a název disertační práce,
c) obor doktorského studia,
d) jméno školitele.
1) Podmínkou konání obhajoby je splnění povinností individuálního studijního plánu doktorského studijního programu včetně odevzdání disertační práce se všemi předepsanými náležitostmi a úspěšné složení státní doktorské zkoušky.
2) Přípravu obhajoby disertace zahajuje děkan fakulty (nebo jím určený proděkan) na základě písemné přihlášky. Časový interval mezi odevzdáním a vlastní obhajobou disertační práce je nejméně dva měsíce a maximálně šest měsíců.
3) Student předkládá:
a) přihlášku ke státní doktorské zkoušce prostřednictvím informačního systému,
b) disertační práci v podobě, kterou stanovuje čl. 37, odst. 3 Studijního a zkušebního řádu AMU a čl. 7, odst. 2 Studijního a zkušebního řádu AMU a vnitřní normy AMU,
c) teze v podobě, kterou stanovuje čl. 37, odst. 4 Studijního a zkušebního řádu AMU a tento výnos.
4) Sekretářky/ři oborových rad po přezkoumání dokladů, kontrole splnění studijního plánu, formálních náležitostí disertace a tezí postoupí žádost s dokumentací předsedovi oborové rady.
5) Oborová rada navrhne a děkan určí datum a místo konání obhajoby – nejméně dva měsíce po předložení úplné žádosti studenta, nejpozději však do šesti měsíců.
6) Komisi pro obhajobu disertační práce a jejího předsedu jmenuje děkan na návrh předsedy oborové rady. Komise je nejméně pětičlenná. Členy komise mohou být jmenováni profesoři, docenti a odborníci schválení uměleckou radou HAMU. Nejméně jeden člen komise musí být z pracoviště mimo fakultu.
7) Členem komise pro obhajobu nesmí být školitel nebo bývalý školitel studenta, konzultant studenta, přímý nadřízený nebo podřízený studenta nebo osoba, u které je se zřetelem na její poměr k obsahu disertační práce nebo osobám, jichž se obhajoba týká, důvod pochybovat o její nepodjatosti.
8) Na návrh předsedy oborové rady jmenuje děkan minimálně 2 oponenty disertační práce. Jeden z oponentů musí být externí, tzn. nesmí být akademickým pracovníkem AMU nebo zaměstnancem AMU. Předseda oborové rady odpovídá za včasné nominování oponentů tak, aby oponent měl dostatečný čas na zpracování posudku.
9) Předseda oborové rady požádá školitele a jmenované oponenty o vypracování oponentských posudků. Posudek musí obsahovat objektivní a kritické zhodnocení předností a nedostatků disertační práce. Oponent se v posudku vyjádří zejména k:
a) případně požadovanému uměleckému interpretačnímu výkonu
b) tématu,
c) metodě,
d) splnění cílů práce,
e) přínosu disertační práce,
f) celkové kvalitě disertační práce, včetně případné její součásti uměleckého výkonu, a její dostatečnosti pro konání obhajoby.
10) Kromě oponentů vypracuje posudek disertační práce rovněž školitel ve formě základního hodnocení. V závěru svého posudku oponenti i školitel výslovně uvedou, zda práci doporučují nebo nedoporučují k obhajobě.
11) Posudky jsou oponenti i školitel povinni odevzdat nejméně 7 pracovních dnů před datem obhajoby; je-li posudek zpřístupněn později, má student právo před konáním obhajoby žádat nový termín obhajoby.
12) Pokud disertační práci k obhajobě nedoporučí nadpoloviční většina posudků vypracovaných školitelem a oponenty, nemůže být student připuštěn k obhajobě disertační práce a má se za to, že obhajoba proběhla v řádném termínu a byla hodnocena stupněm „F“. Podmínkou opakování obhajoby je doplnění disertační práce. Student může práci přepracovat ve lhůtě pěti měsíců až jednoho roku od konání neúspěšné obhajoby a přihlásit se písemně k obhajobě nové verze disertační práce.
13) Datum a místo konání obhajoby musí být oznámeno alespoň jeden měsíc předem studentovi, členům komise pro obhajoby a oponentům. Oponentské posudky a posudek školitele musí být poskytnuty členům komise pro obhajobu disertační práce. Informace o datu konání obhajoby a tématu disertační práce musí být zveřejněna na úřední desce HAMU alespoň deset dnů před stanoveným termínem obhajoby.
14) Obhajoba probíhá v českém jazyce. Výsledek obhajoby se hodnotí slovy „obhájil“ nebo „neobhájil“. Výsledky obhajoby vyhlašuje předseda komise také veřejně. Pokud je výsledek obhajoby záporný, oznámí děkan studentovi rozhodnutí komise následně i písemně. V souladu se závěry jednání komise uvede v rozhodnutí podmínky, za nichž může být obhajoba konána znovu. Student může požádat o obhajobu přepracované disertační práce ve lhůtě pěti měsíců až jednoho roku od konání neúspěšné obhajoby. Obhajobu lze opakovat pouze jednou.
15) Program obhajoby disertační práce:
a) předseda komise po zahájení obhajoby pověří školitele, aby seznámil přítomné se svým posudkem disertační práce, včetně případné součásti práce interpretačního uměleckého výkonu, s dosavadní prací studenta a uvede podstatné údaje o průběhu studia,
b) student uvede stručně obsah a výsledky disertační práce jako celku,
c) oponenti přednesou své posudky,
d) student se vyjádří k posudkům,
e) následuje rozprava k předložené práci,
f) v neveřejné části zasedání Komise zhodnotí celkovou úroveň disertační práce a její obhajoby a přistoupí k tajnému hlasování o výsledku obhajoby s alternativami „obhájil“ nebo „neobhájil“.
16) Disertační práce zveřejňuje AMU v souladu s § 47b zákona. Zveřejnění se provádí ve fakultní knihovně a též elektronicky v repozitáři kvalifikačních prací AMU „Dspace“ na adrese http://dspace.amu.cz.
1) Studium se dále ukončuje podle § 56 zákona.
2) Možnost vyloučení ze studia a jeho podmínky stanoví zákon, zejm. § 65 odst. 1 písm. c) zákona a § 67 zákona.
3) Student, který zanechal studia, byl vyloučen ze studia nebo jinak ukončil studium podle § 56 odst. 1 zákona, má právo požádat o vystavení dokladu o úspěšně vykonaných zkouškách (potvrzení o studiu, doklad o vykonaných zkouškách dle § 57 zákona). Na tomto dokladu musí být zároveň uvedeno, že student studium řádně neukončil.
4) Přílohou vysokoškolského diplomu je dodatek k diplomu obsahující seznam absolvovaných předmětů za celou dobu studia. Absolventům studia v doktorských studijních programech se uděluje akademický titul „doktor“ (ve zkratce „Ph.D.“) uváděný za jménem.
1) Vyhláška nabývá platnosti dnem jejího podpisu a účinnosti dnem zveřejnění na webových stránkách a úřední desce HAMU.
Praha, 9. 6. 2020
prof. Ivan Klánský
děkan HAMU
