PROHLÁŠENÍ REKTORA AMU JANA HANČILA K ZAHÁJENÍ AKADEMICKÉHO ROKU

Milé studentky a studenti, vážené kolegyně a kolegové,

dovolte mi několik slov k zahájení nového akademického roku. Každoroční slavnostní složení imatrikulačního slibu se s ohledem na epidemiologickou situaci nemůže uskutečnit, proto volím stručné prohlášení virtuální formou.
Je tomu 75 let, kdy byla dekretem prezidenta Edvarda Beneše založena Akademie múzických umění v Praze. Stalo se tak v době velkého optimismu: lidé se radovali z nabyté svobody a neuvědomovali si, jak snadno o ni mohou přijít. Stačilo dva a půl roku a celá společnost se ocitla v nové totalitě.

Také dnešní dobu můžeme vnímat jako čas změny. Probíhá redefinice mnohého, na co jsme spoléhali. Za sebou máme zcela mimořádných 30 let svobody a prosperity a cítíme nejistotu z toho, co je před námi. Právě proto se ale musíme dívat do budoucnosti s odvahou.

Mám radost, když vidím, jak se dokážete k současné situaci postavit s potřebnou obezřetností, ale přitom s klidem. Věřím, že tento rozumný přístup nám pomůže zvládnout nadcházející semestr. Pomoc nám přichází také z poněkud nečekané strany: jsou jí technologie, které se také často stávají dalším výrazovým prostředkem umění. Musíme se je učit používat i tam, kde bychom ještě před rokem jejich přítomnost nepředpokládali: při výuce umění.  

Před námi je minimálně semestr a možná celý akademický rok, kdy budeme v té či oné míře odkázáni na distanční či jak se s oblibou říká „hybridní“ formy vzdělávání. Kontaktní výuka bude dočasně omezena na ty umělecké předměty, které nelze absolvovat jiným způsobem.
Tyto okolnosti představují mimořádnou zátěž nejen pro studenty, ale zejména pro pedagogy. Musejí přemýšlet o náplni svých předmětů zcela odlišným způsobem, osvojit si nový způsob uvažování o možnostech výuky a nové digitální dovednosti, které byly donedávna zcela stranou jejich zájmu.

Vedení AMU Vám, milé kolegyně a kolegové, k tomu bude poskytovat v rámci svých možností metodickou i materiální podporu, tak abychom všichni mohli mít na konci semestru a akademického roku uspokojivý pocit, že studenti získali odpovídající znalosti a dovednosti, o které se budou moci opřít v dalším studiu i v tomto měnícím se světě.

Věřím, že s tvůrčím a pedagogickým potenciálem, chutí učit a vášní se vzdělávat společně tyto těžkosti překonáme. Vždyť umělci jsou zvyklí brát překážky a omezení jako výzvu, která pomáhá posouvat hranice. Buďme k sobě navzájem tolerantní, klaďme na sebe, své studenty a kolegy přiměřené nároky odpovídající situaci, která je zkouškou pro všechny.

K tomu vám přeji mnoho sil, odhodlání a zaujetí.

Quod bonum, felix, faustum, fortunatumque eveniat.