Vzpomínka KD na Jaroslava Šarouna

Jaroslav Šaroun (22. 7. 1943, Dobruška - 25. 3. 2021, Dobřichovice)

Profesionalita - přátelství - podpora

jsou slova, která přesně vystihují osobnost a způsob práce Jaroslava Šarouna, dlouholetého pedagoga HAMU Praha a věrného pianisty, který spolupracoval nejenom s katedrou zpěvu a operní režie, ale také s katedrou dirigování. 

V srdcích studentů bude navždy jako nesmírně milý a velmi pracovitý profesor, který s neutuchající energií doprovázel hodiny operního dirigování. V srdcích kolegů z katedry bude jistě navždy jako laskavý a spolehlivý kolega Jaroušek, který byl k dispozici pro každého, kdo jej prosil o spolupráci. 

Nešlo však pouze o pracovní nasazení. Jaroslav Šaroun dokázal říci stručně a v pravou chvíli studentům velmi podstatné poznámky a postřehy, které pramenily z jeho dlouholetých zkušeností (nejen) orchestrálního hráče. Nejednou se mi přihodilo, že po hodině operního dirigování za mnou přišel a s vlídnou tváří mi sdělil jeho podnětné postřehy. Byla jsem mu vděčná a v dalších letech jsem si mnohokrát vzpomněla na jeho cenné poznámky. Kromě toho byl vždy velmi napojen na studenta a vnímal každý pohyb taktovky, na který dokázal výborně reagovat. Nebylo mu lhostejné, jak student operní dílo vnímá, proto mnohdy přidal své osobní zážitky a dojmy, které pomohly lépe pochopit studované dílo. 

Hloubka jeho znalostí však nesahala pouze do hudební oblasti. Každý, kdo jej znal, věděl dobře, s jakou láskou hovořil o včelařství. Oblasti, o které věděl velmi mnoho a o kterou se celoživotně zajímal. Kromě výroby vynikajícího medu dokázal báječně o tomto oboru vyprávět. Když jsem poprvé zjistila, že se pan profesor včelařství věnuje, čekala jsem na vhodnou příležitost, kdy na toto téma zavést řeč. Bylo to jednoho dne na Akademii, střídala jsem se s panem profesorem ve třídě naší dirigentské katedry, kam chodil pravidelně cvičit a připravovat se na koncerty se svými milými svěřenci z katedry zpěvu. Po chvíli hovoru jsem se rozhodla zeptat se, jak je to vlastně s ním a jeho včeličkami. Panu profesoru se rozzářily oči radostí. Nakonec z toho byla celá hodina úžasného vyprávění, včetně popisu, jak se med vyrábí, jak se stáčí a jaké druhy medu existují. S úžasem jsem děkovala za tolik zajímavých informací a od té chvíle jsem se stala dalším věrným odběratelem medu od milého pana profesora. A byl vskutku jedinečný a nenahraditelný, stejně jako Jaroušek Šaroun.

Fotografie jsou z roku 2019 ze zahradního posezení u doc. Tomáše Koutníka, jeho kamaráda a kolegy, u kterého jsme se každý rok měli možnost společně s dalšími lidmi z katedry setkávat a oslavit tak konec akademického roku. Na stole nechyběla sklenička medu a mezi přítomnými nechyběl pan profesor. Letos bylo jeho místo prázdné, ale duchovně byl s námi a patřila mu srdečná vzpomínka nás všech na roky, kdy jsme společně diskutovali do nočních hodin o dobré hudbě, víně a mnoha dalších tématech. 

Osobně si velmi vážím člověka, který dokáže být srdečný, čestný a přátelský ke druhému, bez ohledu na jeho postavení ve společnosti. A takový byl Jaroslav Šaroun. Kéž se můžeme těmito ušlechtilými vlastnostmi, které charakterizují jeho osobnost inspirovat a nezapomenout, kolik krásného dokázal vykonat.

Jana Cecilie Mimrová
Katedra dirigování
 

foto: Jana Cecilie Mimrová

1. červenec 2021

.