Premiera v Česku zcela unikátního audiovizuálního projektu založeného na zvukové projekci multikanálových skladeb. Systém osmi reproduktorů umístěných uvnitř fenomenálního prostoru Katedrály Štoly Josef byly navrženy specielně pro tento prostor. Projekt byl realizován ve spolupráci katedry skladby HAMU a Centra Experimentální geotechniky ČVUT.
Studenti katedry skladby vytvořili v letním semestru 2015 sérii pěti kompozic přímo pro nově zpřístupněný důlní prostor vybavený tímto systémem reproduktorů.
Autorem zvukové realiace je Jan Trojans technickou podporou Jakuba Rataje, autorem technologie světelného designu Michal Horáček.
Pod pedagogickým vedením Michal Rataje vytvořili své skladby vytvořili Alexandra Cihanská-Machová, Michal Worek, Bohuslav Jelen, Roman Zabelov a Jan Dřízal. Své zvukové intervence v podzemních chodbách štoly realizovali Jakub Rataj a Jiří Lukeš.
Program večera:
Jakub Rataj: FRAGMENTY JEDNÉ BÁSNĚ
Zvuková instalace.
Báseň Jeden umělec Vladimíra Kokolii jsem použil jako stavební materiál pro skladbu Jeden pro sedm nástrojů a elektroniku a současně pro jednu ze tří částí skladby Mezi řečí. Hledal jsem, co se skrývá mezi slovy básně a našel jsem mlaskání a dech. Nádech a výdech v sobě nese přirozené napětí předtím, než slovo zazní a uvolnění, které následuje po jeho vyřčení. Tento prázdný prostor mezi řečí je ve skutečnosti plný očekávání informace, která nepřijde a místo toho se stává samostatným a na významu slova nezávislým zvukem.
Alexandra Cihanská Machová: VO
Multikanálová zvuková kompozice.
Drak zúri proti sebe samému a zožerie svoj vlastný chvost, nakoniec strávi celého seba samého, čím sa premení na kameň. Kameň je podľa MacLuhana ťažké a nemotorné médium viažúce na seba čas. Svetlo pokojné a nehybné, príliš husté na to, aby sa do neho dalo vstúpiť. Len sústredením možeme prenikať do vnútra vecí, ktoré sú nám hmotou oddelené. Predstava o vnútorných vzťahoch v materiáloch, o vnútornom pnutí. Prestupujeme do skaly. Kameň plný času.
Základným atribútom tejto kompozície je práca s ôsmimi kanálmi a zvukom, ktorý postupne odhaľuje priestor, aby ho mohol celkom zahltiť. Používa jednoduché výrazové prostriedky na vystavanie jasnej, opatrne členenej a postupne gradujúcej formy, ktorá by vďaka tejto jasnej čitateľnosti, ako zvukovej, tak formálnej, mala byť dobrým základom pre vytvorenie atmosféry, ktorá by mala schopnosť vťahovať poslucháča do seba a nechať sa pohltiť.
Michal Worek: METRONOM
Prvotním impulsem k této skladbě byla představa jednoduchého zvukového gesta, které by v akusmoniu probíhalo odspoda nahoru. Toto gesto jsem ovšem roztáhl v čase. Vznikl tak kontinuální pohyb, kdy se zvuk pomalu přesouvá od spodní až do té nejvyšší části prostoru katedrály. Velkým roztažením (zpomalením) digitálního zvuku, který je tvořen např. 44 100 vzorky za sekundu, dosáhneme rozdělení zvuku na tyto jednotlivé vzorky. Z toho důvodu jsem jako zvukový materiál zvolil ťukání metronomu, kde každý impuls představuje zmíněný zpomalený zvukový vzorek. Skladba je čtyřkanálová a v každém reproduktoru zní metronom v mírně odlišném tempu. Posluchač může skladbu vnímat jako krátkou zvukovou meditaci.
Bohuslav Jelen: UMYVADLO
Skladba Umyvadlo je tvořena z vybraných zvuků tvořených v umyvadle. Prostřednictvím osmi reproduktorů jsou zvuky maximálně distribuovány do prostoru katedrály, která byla pro skladbu určena ještě před vznikem samotné kompozice. Forma je vystavěna pomocí pětiminutové gradace bez výrazného přerušení. Zvuky z umyvadla jsou přitom mírně deformovány pomocí základních úprav se zvukem jako je transpozice, přidání dozvuku, ořezání výšek a hloubek, řetězení zvuků atd. Skladba především ze začátku vyplyne
z kapání vody, které je v katedrále nedílnou součástí prostoru.
Roman Zabelov: O NETOPÝRU
Černobílý příběh o setkání, o střetávání a o strádání, o létání, dýchání a spaní.
Jan Ryant Dřízal: 1986
Mým cílem bylo vytvořit surrealistickou studii, ve které se prolínají verše Ivana Wernishe s autentickou klavírní improvizací, pořízenou v opuštěném městě Pripjať u Černobylu. Nechal jsem se unášet vlastnostmi zvukového materiálu a experimentoval s jeho podstatou na formální i významové rovině. Výsledkem je stručná koláž, ve které se snoubí vzpomínky, nálady a sen. Název odkazuje k černobylské události a je zároveň i datem mého narození."
Michal Rataj: WINTER SHADOWY
Akusmatická hudba.
Skladba vznikala v průběhu čtyř měsíců na začátku roku 2015. Její atmosféra je silně zakořeněná ve všeobecném tichu přírody na počátku kalendářního roku, uprostřed pusté šumavské krajiny, kde jsem mohl strávit týden o samotě. Vždy mne fascinovalo ticho, které se naskytne našim uším v okamžiku, kdy napadne sníh. Skladba je jakousi „poctou“ zimní přírodě, která se pomalu chystá na opětovný výbuch životní energie.