INSTITUCIONÁLNÍ VÝZKUMNÝ ZÁMĚR (IVZ) KATEDRY SKLADBY 2024 – 2027

Hlavní témata, jejichž studiu se věnují pedagogové katedry skladby, se týkají zejména následujících oblastí:
•    Současná hudba v kontextu médií 
•    Hudební vnímání jako metoda kompozice 
•    Hudební technologie v kontextu kompozičního procesu a performativních aspektů prezentace 
•    Hudební analýza jako nástroj kompozičního procesu 

Články v roce 2024

Michal Rataj: Radioatelier: Czech radio space for acoustic art 2003–2022         

Abstract
In 2003, a new radio programme called Radioatelier was launched as part of the Czech Radio 3 – Vltava broadcast, the national public service art channel. It was aimed at presenting experimental radio forms, something completely unprecedented at that time. With 213 new commissions by December 2022, the programme entered its third decade of existence, having won a number of major radio art awards, while facing threats of impending programme cancellation in 2023. The present article is quite personal, offering generational insights of the producer, who was privileged enough to set goals and scope of the programme in its initial stages and who went on to co-exist with it for the following two decades. It also presents the complete list of sound compositions commissioned by Radioatelier between 2003 and 2022.

Slavomír Hořínka, Haštal Hapka, Tobiáš Horváth, Jan Jirucha, Darja Kukal Moiseeva:
Akustický plenér: zvukoprostorová poslechová zkušenost jako východisko hudební kompozice

Abstrakt
Pětice skladatelů – pedagog, tři studenti a jedna studentka se vydali naslouchat zvukové krajině polského předhůří Krkonoš, aby zkoumali vliv subjektivní percepce na výslednou podobu skladby. Nejdříve zaznamenávali své zvukoprostorové poslechové zkušenosti graficky do skicáků. Vzápětí formulovali tvůrčí záměry skladeb pro komorní ansámbl, které z těchto zkušeností vycházejí. V následujících čtyřech měsících zkomponovali studie s vědomím, že jsou určeny ke studiové realizaci. Kompoziční studie poté sami nahráli a celý proces společně reflektovali. Předložený text vstupuje do kontextu akustické ekologie, instrumentální syntézy a počítačem podporované skladby. Navazuje na kontinuální umělecký výzkum na katedře skladby HAMU v oblasti zvuku a prostoru a tvůrčích aplikací výsledků. Jeho cílem je prozkoumávat vztahy mezi subjektivní zvukoprostorovou zkušeností, volbou kompozičních strategií a výslednou podobou skladby. 

Five composers - a teacher, three students and one female student - travelled to listen to the soundscape of the Polish piedmont of the Giant Mountains to explore the influence of subjective perception on the final form of a musical composition. They first documented their soundscape listening experiences graphically in sketchbooks. Subsequently, they formulated creative intentions of compositions for chamber ensemble based on these experiences. During the following four months, they composed studies knowing that they were intended for studio realization. They then recorded the compositional studies themselves and reflected together on the whole process. The submitted text is placed in the context of acoustic ecology, instrumental synthesis and computer-aided composition. It builds on continuous artistic research at the HAMU Composition Department in the field of sound and space and creative applications of the results. It aims to explore the relationships between subjective sound-space experience, the choice of compositional strategies, and the resulting musical composition. 

Články v roce 2025

Martin Smolka: Feldman a dynamika (Živá hudba 2025)

Jan Dobiáš: Meze a význam  hudební struktury. Deterministické kompoziční techniky v díle vybraných autorů 20. a 21. století. NAMU 2026

Abtrakt
Práce se zabývá skladbami s jasně definovanou kompoziční strukturou. Třebaže analýzy vybraných skladeb představují podstatnou část studie, jejich imanentní struktura sama o sobě není jediným předmětem zájmu. Je zkoumána rovněž z hlediska tvůrčího procesu, a to s důrazem na napětí mezi jednotlivými složkami deterministické kompoziční struktury, z hlediska vzájemné provázanosti hudebních parametrů, jejich hierarchizace a jejich vzájemných omezení. Na analytickou část volně navazuje část další, která popsané kompoziční postupy staví do světla hudební sémiotiky a zkoumá asociativní možnosti hudebního díla, a to se zvláštním zřetelem k jejich omezením. Myšlenkovým rámcem analytické roviny práce je rozdělení hudební analýzy do tří úrovní: poietická, neutrální a estesická. Sémiotická rovina práce operuje s peirceovským dělením znaku na tři typy: ikon, index a symbol.