Bakalářský
Cíle studia
Profil absolventa
Obecné informace o přijímacím řízení
Garant
Od roku 2022/23.
Bakalářské studium programu Taneční věda je zaměřeno na problematiku historické a systematické taneční vědy a její aplikaci v popularizaci či organizační činnosti. Studentům by mělo poskytnout přehled o oboru, podrobné faktografické poznatky o tanci v jeho různých podobách, o jeho historickém vývoji, o vnitřní struktuře tance a teoretických nástrojích k jejímu zkoumání, základních metodách taneční vědy a jejich použití při samostatné práci s tanečním materiálem. V seminárních úkolech si studenti osvojují postup vědecké práce a odborné prezentace jejích výsledků, uplatnění v organizační práci, seznamují se s vědeckou „infrastrukturou“. Obsahem studia jsou zejména poznatky tvořící základ oboru, tedy historická faktografie v přehledové podobě, ale s nutnou detailností, zejména v postižení tanečního umění první poloviny 20. století. Ta je nezbytností pro rozvíjení všech teoretických/systematických disciplín, které jsou podstatnou složkou navazujícího magisterského studia oboru. K tomuto historickému základu se dále řadí kurzy zaměřené na taneční teorii a její aplikace. Dále je v koncepci programu věnována pozornost základní charakteristice taneční vědy jako uměnovědné disciplíny v jejím historickém a teoretickém vymezení, postižení jejích specifik, metodologických přístupů, dosavadním objemu poznání a současném stavu a zaměření.
Tanec je v koncepci studijního programu vřazen do kontextu umění (kultury) a dalších uměleckých druhů (především hudby). Historické a teoretické poznatky jsou doplněny rozvíjením praktické taneční zkušenosti, která je nutnou podmínkou teoretické reflexe tance. Vlastní náplň studijního programu tvoří historické kurzy, poskytující detailní přehled o podobách tance v evropském a českém kontextu, s důrazem na divadelní tanec, ale s ohledem i na participační taneční kultury (lidový tanec, historické tance). Vedle historických kurzů jsou v programu zahrnuty kurzy teoretické (Úvod do studia taneční vědy, Úvod do taneční teorie, Analýza tance, Kinetografie, proseminář a semináře) a kurzy zaměřené na aplikované disciplíny (Základy taneční produkce). Především v těchto teoretických a aplikovaných kurzech je zdůrazněna vazba obsahu výuky na současnou situaci a podoby tance a jejich odbornou reflexi, současný stav taneční vědy jako uměnovědné disciplíny.
Oproti předchozí akreditaci nenastaly zásadní změny ve skladbě programu, nově jako stálý povinný předmět do něj byl vřazen kurz Základy taneční produkce reagující na společenskou aktuálnost a potřebnost tohoto oboru; zařazení kurzu bylo umožněno také tím, že je nově k dispozici vyučující, která jeho reflexi v akademické podobě zformulovala. Nově byl koncipován kurz Dějiny umění, který akcentuje teoretický pohled na umění jako symbolickou kulturní formu, jeho kulturní a společenské významy; na základě vymezených pojmů a charakteristik umění je historický přehled uměleckého dění soustředěn hlavně na evropský/západní kulturní prostor, znaky umělecké tvorby jednotlivých údobí jsou demonstrovány na vybraných jevech. Jako volitelné byly studentům oboru zpřístupněny kurzy související s pedagogickou aprobací pro taneční výchovu. V ostatních kurzech se inovace týká především obsahu kurzů samých (jednotlivých přednášek), který reaguje na nově zpřístupněné zdroje, nové poznatky a badatelské počiny a interpretační a metodologické postupy. Jejich uplatnění není většinou viditelné na tematických okruzích, které jsou vzhledem k zaměření programu na objem vědomostí, které tvoří základ, jádro oboru, relativně stálé. V akreditačním spisu je inovační přístup patrný na zařazení publikací z posledních osmi let do literatury příslušných kurzů, a z nových zdrojů vychází také v posledních letech vytvořené a doplňované e-learningové materiály a prezentace k přednáškám. Zásadněji byl obsah přednášek inovován v případě Dějin tance a baletu v Čechách, kde byl nově na základě výzkumu zformulován okruh týkající se nejstarších dějin tance u nás v období středověku a raného novověku a období 1945-1989, kde byly uplatněny i zkušenosti vyučující ze dvou vědeckých projektů zabývajících se tímto obdobím, na kterých se podílela.
Absolvent bakalářského studia programu Taneční věda získává podrobné znalosti o oboru zejména ve sféře historie a teorie tance. Orientuje se v odborné literatuře domácí i cizojazyčné, zná další zdroje pro studium různých tanečně vědných témat (archivní, elektronické), ovládá principy práce s prameny (studium, kritika, analýza), koncipování odborného textu. Je seznámen s metodologickými nástroji, především historiografickými a tanečně analytickými. Je schopen tvořivě zpracovat dílčí odborná témata od pramenů po odborný text.
Je způsobilý dle rámcového zadání a přidělených zdrojů v rámci svého oboru koordinovat činnost tvůrčího týmu při realizaci uměleckého díla menšího rozsahu a jednoduššího charakteru a nést odpovědnost za jeho výsledky. Dokáže do řešení problémů zahrnout úvahu o jejich etickém rozměru. Je schopný srozumitelně a přesvědčivě sdělovat odborníkům i laikům informace o povaze odborných problémů v oblasti tance a nonverbálního divadla a vlastním názoru na jejich řešení. Umí efektivně a harmonicky spolupracovat na kolektivních projektech v týmu a srozumitelně shrnout názory ostatních členů týmu. Je připraven jednat v rámci svých odborných znalostí a dovedností v alespoň jednom cizím jazyce.
Vedle tanečně vědných znalostí získává a rozvíjí také své zkušenosti s praktickým provozováním různých druhů tance, které tvoří nezbytnou součást vzdělání v uměnovědných oborech. Cílem studia je výchova odborníků s přehledem o oboru, jeho místě ve spektru kultury a vědy, specificích, aktuálních trendech.
Předpokladem přijetí je schopnost logického a systematického myšlení, vyjadřovací a stylistické dovednosti, přehled o tanečním dění v domácím i zahraničním kontextu, základní přehled o dějinách tance a baletu, znalost základů hudební teorie, dějin hudby a divadla, všeobecný kulturní přehled, znalost alespoň jednoho světového jazyka na pokročilé úrovni; taneční zkušenost a základní znalost tanečních technik nutná (klasický, moderní a současný, lidový tanec).
Přijímací řízení proběhne ve 2 vyřazovacích kolech:
1. kolo prezenčně
1) písemný test ze všeobecné kulturní vyspělosti, dějin a teorie tance a baletu, dějin a teorie hudby
2) písemná analýza choreografické ukázky (zaměřená na taneční styl/techniku, komponenty a formu, umělecký kontext, případně určení konkrétního díla)
vybraní uchazeči, kteří splní minimální bodovou hranici, budou zveřejněni k účasti do 2. kola přijímacího řízení
2. kolo prezenčně
pohovor týkající se:
• dějin tance (ve spojení se zjištěním jazykových dovedností ve zvoleném cizím jazyce)
• orientace v soudobém tanečním dění
• motivace ke studiu a představy odborného zaměření
Po ukončení 2. kola vytvoří přijímací komise pořadí dle průměrů bodových hodnot jednotlivých uchazečů/ček a k přijetí doporučí ty uchazeče/čky, kteří se umístili do pořadí odpovídajícímu směrnému číslu a minimálnímu bodovému ohodnocení pro studijní program Taneční věda.
Podmínky přijímacího řízení včetně stanovení způsobu bodového hodnocení, jeho rozmezí a směrného čísla, ošetřuje pro každý akademický rok příslušná vyhláška děkana, která podléhá schválení akademickým senátem fakulty.
Pokud nebude dostatek uchazečů splňujících podmínku bodového hodnocení, směrné číslo se nenaplní.
Cizinci, kteří se hlásí k bezplatnému studiu v českém jazyce, přiloží k přihlášce potvrzení akreditované instituce o dosažení znalosti češtiny na úrovni B1 dle CEFR.
