Studio N

PROGRAM POSLECHOVÉHO SEMINÁŘE STUDIO_N  V LETNÍM SEMESTRU 2023-2024:

14. 2.  –  Luigi Nono 100 (*29. 1. 1924) – I

  Variazioni canoniche sulla serie dell’op. 41 di Arnold Schoenberg

    – Polifonica-Monodia-Ritmica – Liebeslied – Omaggio a Emilio Vedova

    – Julius Fučík – Il canto sospeso

 21. 2. –  Luigi Nono 100 – II

               Fragmente-Stille. An Diotima – …sofferte onde serene… – A Carlo Scarpa,         

               architetto, ai suoi infiniti possibili – A Pierre. Dell’azzuro silenzio, inquietum              

 28. 2. –  Luigi Nono 100 – III

   Prometeo (ukázka) – Post Praeludium No.1 Donau – Hay que caminar soñando

   poslech s videopartiturami, foto, video

  6. 3.  –  New Complexity III - Barbara Buczek (1940-1993)

               Anekumena I-VII  - Eidos – Les sons esoteriques - Transgressio                

 13. 3. –  Jan Rychlík (1916-1964)

               Portrét skladatele, multiinstrumentalisty, teoretika a esejisty

20. 3.  –  Hanuš Bartoň (*28. 5. 1916-1964) – portrét skladatele a pianisty

27. 3.  –  Arnold Schoenberg 150 (1874-1951) – I

               Peleas a Melisanda op. 6, Komorní symfonie č. 1 op. 9

 3. 4.  –  Rudolf Komorous (1932) – portrét

              Sladká královna – Chanson – Náhrobek Malevičův – Olympia – Rossi – Wu

10. 4.  –  György Kurtág (1926) – Kafka Fragmente (1988-90)  

17. 4.  –  Lejaren A. Hiller 100 (1924-1994) – portrét autora první počítačové skladby

               Illiac Suite, Computer Cantata, HPSCHD ve spolupráci s Johnem Cagem

24. 4.  –  Jaroslav Doubrava (1909-1960) – portrét

               Don Quijote – Čarovaná láska – III. symfonie

15. 5.  –  Sir Peter Maxwell Davies (1934-2016) - Monodramata

               Pořad připravil muzikolog Dr. Jan Dehner

ANOTACE PROGRAMU POSLECHOVÉHO SEMINÁŘE STUDIO_N V LETNÍM SEMESTRU 2024

Letní semestr ve Studiu_N zahájíme atualitou z Benátek, kde v pěti představeních ve dnech 25-29. 1. 2024 byla provedena opera Prometeo, jejímž je autorem letošní jubilant Luigi Nono (*29. 1. 1924-8. 5. 1990), jehož připomeneme třemi pořady (14., 21. a 28. 2.), v nichž představíme jeho dílo v proměnách času. Z autorů darmstadského okruhu, dnes už klasiků hudby 20. století Luigi Nono bezpochyby náleží k těm nejpozoruhodnějším, nejpodnětnějším, občas kontroverzním, avšak stále aktuálním a diskutovaným.

Letos už uběhne neuvěřitelných 150 let od narození Arnolda Schoenberga (13. 9. 1874-13. 7. 1951). Jeho hudba je dodnes postrachem hudebních dramaturgů, kterým je ještě stále „nesrozumitelná“, a „přespříliš avantgardní“, proto u nás žije hlavně v nahrávkách. V letním i zimním semestru Arnolda Schoenberga, klasika hudby 20. století, připomeneme několikrát, poprvé to bude 27. 3., kdy uslyšíte jeho romantickou symfonickou báseň Peleas a Melisanda op. 6 ve videonahrávce vídeňských symfoniků a Claudia Abbada a První komorní symfonii pro 15 nástrojů op. 9 předznamenávající budoucí autorovo směřování k atonalitě.     

20. 1. 1964 nás navždy opustil skladatel, multiinstrumentalista, hudební teoretik a esejista Jan Rychlík (1916-1964). V pořadu 13. 3. zazní Rychlíkovy skladby různých žánrů, jimž se věnoval, prohlédneme jeho Deník a v závěru předvedeme ukázky animovaných filmů s jeho hudbou: Stvoření světa podle Jeana Effela a Árie prérie Jiřího Trnky. Dlouho slibovaný autorský portrét nám už při setkání nepředstaví ani Hanuš Bartoň (1960-2023), kterého vzpomeneme 20. 3. Literární svět si letos připomíná smutné výročí Franze Kafky (1883-1924). Kafkovy skvělé Aforismy, považované za nezhudebnitelné, dokázal kongeniálně převést do hudební podoby György Kurtág (*19. 2. 1926) ve skladbě Kafka-Fragmente pro soprán a housle, kterou uvedeme 10. 4.

Nejosobitějším autorem Pražské skupiny Nové hudby, sdružující skladatele a hudební teoretiky v 60. letech minulého století, je bezpochyby skladatel a fagotista Rudolf Komorous (1931) po roce 1968 trvale žijící v Kanadě. Jeho tvorbu představíme v pořadu 3. 4. Americký vědec a skladatel Lejaren A. Hiller (20. 2. 1924-20. 1. 1994) je autorem první počítačové skladby Illiac Suite pro smyčcové kvarteto (1957), kterou v pořadu 17. 4. uslyšíte. Zazní i jeho Computer-Cantata a skladba-happening HPSCHD vytvořená ve spolupráci s Johnem Cagem. Ve videoreportáži navštívíme její bazilejské provedení.

Originální dílo krakovské skladatelky Barbary Buczek (1940-1993), v žádném ohledu nepodobné dílům „polské školy“ teprve v poslední době získává zasloužený zájem interpretů. Její hudební jazyk přibližně charakterizuje označení New Complexity, avšak odlišuje se mimořádnou zvukovou představivostí. Autorčina hudba, která dlouho čekala na kompetentní interprety, je při vší mnovrstevné struktuře velmi působivá, jak dokazuje už její absoventský Koncert pro 89 nástrojů Anekumena (1974), dlouho prohlašovaný za nehratelný, z něhož byly za autorčina života provedeny pouze tři části. Pořad původně ohlášený v letním semestru byl vzhledem k muzikologické konferenci přesunut na nové datum 22. 11. K prohlédnutí budou i partitury.

Studio N už tradičně připomíná výročí velkých, dosud inspirativních tvůrčích osobností české hudby 20. století. V předvečer 125. výročí narození 24. 4. vzpomeneme vynikajicího skladatele Jaroslava Doubravu (25. 4. 1909-2. 10. 1960), jehož dílo, srovnatelné snad jen s dílem Miloslava Kabeláče, s odstupem času náleží k tomu vůbec nejlepšímu, co v minulém století v české hudbě vzniklo.

Sir Peter Maxwell Davies (8. 9. 1934-14. 3. 2016) v současnosti hodnotou svého už uzavřeného díla zaujímá v dějinách britské hudby podobné místo jako Britten. Proto je pravidelně ve Studiu_N připomínán, naposledy v roce 2021 operou The Lighthouse (Maják) z roku 1979. V závěrečném pořadu programu Studia_N vás náš stálý host, autorův přítel a znalec jeho díla, muzikolog Dr. Jan Dehner seznámí s jeho monodramaty (15. 5.).