Vede Ing. arch. Miloš Haase, hosté, poslech s partiturami, videoukázky.
Vřele vítáme všechny zájemce i mimo školu!
Program poslechového semináře Studio_N v letním semestru 2025-2026
11. 2. - Helmut Lachenmann III - Marche fatal - Ausklang
18. 2. - György Kurtág 100 - I (*19. 2. 1926)
25. 2. - György Kurtág 100 - II
4. 3. - Krists Auznieks (Riga) - Návštěva z Lotyšska
11. 3. - Vzpomínka na Jana Rychlíka (*27. 4. 1916)
18. 3. - Franco Evangelisti 100 (*21. 1. 1926)
25. 3. - Bo Nilsson & Gösta Oswald
1. 4. - Václav Riedlbauch - portrét skladatele
8. 4. - Christian Wolff - Orfeus v teniskách
15. 4. - Francesco Filidei - Il nome della rosa (Jméno růže)
22. 4. - Pierre Boulez II - Répons & Notations
29. 4. - Olivier Messiaen – Turangalíla – připravil muzikolog Dr. Jan Dehner
6. 5. - Neznámý Carl Orff - Prometheus (1968)
Poslechový seminář Studio_N se koná vždy ve středu v 17:00 hodin v č. 2020 (2. patro vlevo), Hudební a taneční fakulta AMU, Malostranské náměstí 13, Praha 1
ANOTACE PROGRAMU POSLECHOVÉHO SEMINÁŘE STUDIO_N V LETNÍM SEMESTRU 2025 - 2026
Letní semestr ve Studiu_N otevře 11. 2. videozáznam koncertu SWR infonie Ochester, konaného ve Stuttgartu 28. 11. 2025, provedením dvou skladeb Helmuta Lachenmanna (1935), jemuž jsme v zimním semestru věnovali pozornost ve dvou pořadech. Zazní Marche fatale (Osudový pochod) a klavírní koncert s víceznačným názvemAusklang (Vyznění, Doznívání, Závěr, Konec) ve špičkovém provedení Jeana-Frédérica Neuburgera, SWR SO a dirigenta Françoise-Xaviera Rotha.
Stoleté jubileum žijícího klasika hudby 20. a 21. století György Kurtága (*19. 2. 1926) připomeneme dvěma pořady. V předvečer jeho narozenin 18. 2. uslyšíte jeho u nás prakticky neznámé skladby, druhý pořad 25. 2. bude věnován komorní hudbě. Žijícím klasikem je i americký skladatel (a respektovaný klasický filolog), známý z okruhu Johna Cage, Christian Wolff (1934), jemuž se budeme věnovat 8. 4. Pořadem 18. 3. vzpomeneme 100. narozeniny italského skladatele a teoretika Franca Evangelistiho (*21. 1. 1926), autora prvních multimediálních kompozic a zakladatele skupiny Nuova Consonanza. Před sto lety se narodil i švédský spisovatel a básník GöstaOswald (1926-1950), jehož verše ve skladbě své avantgardní tvůrčí periody Brief an Gösta Oswald (1958-1959) proslavil skladatel Bo Nilsson (1937-2018). 22. 4. pokračuje druhou částí cyklus referenčních provedení skladeb Pierra Boulezevideozáznamy Notationsa poslední verzí orchestrální skladby s účastí živé elektroniky Répons.
Letos uvítáme ve Studiu_N dva hosty. 4. 3. to bude skladatel Krists Auznieksz Rigy, který vás seznámí s hudebním životem v Lotyšsku a uvede ukázky z vlastní tvorby. Náš stálý spolupracovník, muzikolog Dr. Jan Dehner, se bude 29. 4. věnovat interpretacím symfonie TurangalîlaOliviera Messiaena.
Jako každoročně připomínáme dílo inspirativních tvůrčích osobností české hudby 20. století. Vedle Jana Rychlíka (1916-1964) z jehož díla 11. 3. vybíráme neznámé a nevydané skladby jako je Smyčcové trio č. 2 a filmovou hudbu pro Jiřího Trnku, to bude 1. 4. skladatel Václav Riedlbauch (1947-2017), mnohostranná tvůrčí osobnost, jejíž tvorba rozhodně stojí za vaši pozornost.
Pro milánské Teatro alla Scala vytvořil Francesco Filidei (1973) operu podle slavného románu Umberta Eca Il nome della rosa (Jméno růže). Světová premiéra se konala 27. 4. 2025 v Miláně v nastudování Ingo Metzmachera. Dílo objednala Pařížská opera, nastudování je v koprodukci s La Scala a janovským Teatro Carlo Felice. V pořadu zazní videoukázky a seznámíme vás s originální hudebně dramatickou koncepcí díla. K dispozici bude zájemcům také kompletní audionahrávka opery.
Jsou skladatelé, z jejichž díla je všeobecně známé než jediné, ale ostatní zůstávají z různých důvodů v jeho stínu. Takový je osud Carla Orffa (1895-1982), kterého proslavily především Carmina Burana (1937) a hudebně didaktické dílo Schulwerk.
Orffova „antická trilogie“ – opery Antigona (1949), Oidipus tyran (1958) a Prométheus (1967) představují v dějinách hudby 20. století po roce 1950 mimořádně originální vývoj hudební dramaturgie. Teprve v posledních desetiletích, vlastně až na začátku 21. století, přitahuje Orffův pozdní styl zájem operních domů, a dokonce i muzikologického výzkumu, v neposlední řadě kvůli zjevnému vztahu mezi Orffovým hudebním jazykem a minimalistickými tendencemi v hudbě.
Orffova Prométhea představíme v závěru letního semestru 6. 5.záznamem ze Salzburských her v nastudování Rafaela Kubelíka.
Studio pro soudobou hudbu patří mezi nejmladší pedagogická pracoviště Hudební fakulty AMU. Bylo založeno roku 1993 z iniciativy prof. Marka Kopelenta za účelem naléhavé potřeby studentů i pedagogů získávat a prohlubovat své znalosti hudby dvacátého století, se speciálním zaměřením na tvorbu jeho druhé poloviny, respektive období od druhé světové války až po současnost, a tyto znalosti rozvíjet aktivně v oblasti interpretační, skladatelské, popř. hudebně vědní i publicistické. Činnost Studia soudobé hudby je plánována:
Formou pravidelného studia příslušné literatury v komorním ansámblu k tomu účelu na půdě Studia vytvořeném ze studentů HAMU, popř. konzervatoře, s cílem připravit každoročni program veřejného koncertu věnovaného převážně uvedenému období.
Formou diskusí, kolektivních analýz, přednášek, osobních i skupinových kontaktů s podobně zaměřenými umělci či středisky ve školách i v jiných institucích doma i v zahraničí.
Formou shromažďování notové i odborné literatury, nahrávek a příslušné dokumentace.
Formou úzké spolupráce se studiem elektroakustické hudby, pracovištěm hudební fakulty.
Formou tvůrčí spolupráce s jinými uměleckými obory AMU i jiných uměleckých škol (AVU, UMPRUM apod.).
Studio pro soudobou hudbu chce inspirovat vzájemnou aktivní spolupráci mezi instrumentálními katedrami, katedrou zpěvu a operní režie, katedrou tance, nonverbálního divadla spolu s katedrami skladby, dirigování a hudební teorie.
