HLEDAT
U příležitosti jednání Umělecké rady Hudební a taneční fakulty AMU v Praze dne 9. 2. 2023 proběhlo předání čestného titulu Emeritní profesor AMU dvěma bývalým profesorkám HAMU - prof. Janě Jonášové, bývalé pedagožce Katedry zpěvu a operní režie a prof. Giedre Lukšaitė Mrázkové, bývalé pedagožce Katedry klávesových nástrojů. Obě dámy převzaly toto ocenění z rukou PhDr. Ingeborg Radok Žádné, rektorky AMU, která jim společně s prof. Ivanem Klánským poděkovala za jejich mnohaletý přínos fakultě v podobě pedagogického a uměleckého působení s ujištěním, že i nadále bude jejich rada a pomoc vždy oceňovaná a vítaná.
Blahopřejeme k získání těchto ocenění!
--
Prof. Giedre Lukšaitė Mrázková
vyučovala na fakultě čtyřicet jedna let, v první polovině devadesátých let byla vedoucí celé katedry klávesových nástrojů a více než třicet let působila jako vedoucí cembalové sekce. Dovedla k absolutoriu řadu talentovaných cembalistů, kteří se úspěšně uplatňují v domácím i zahraničním koncertním životě. Má za sebou bohatou celoživotní uměleckou dráhu, která zahrnuje koncertní činnost sólistickou i v oblasti komorní hudby. Její umělecký životopis zahrnuje více než tisíc koncertů v Evropě a Japonsku, nahrávky pro Českou televizi, Český rozhlas či dvacet vydaných CD zrealizovaných v českých, litevských a dánských nahrávacích studiích. V letech 1983 až 1993 byla členkou souboru Ars rediviva. Důležité postavení v jejím repertoáru má česká hudba 18. století, ale iniciovala i vytvoření řady soudobých kompozic pro cembalo. Prezentuje je nejen na koncertech a nahrávkách, ale i pořádáním mistrovských kurzů (Paříž, Lyon, Výmar, Vilnius). V roce 2018 vydala na CD druhý díl Dobře temperovaného klavíru J. S. Bacha.
Prof. Jana Jonášová
Operní pěvkyně prof. Jana Jonášová vyučovala na HAMU operní zpěv a předměty spojené se zpěvem od roku 1978. V průběhu svého působení na fakultě se stala vyhledávaným pedagogem. Byla lektorkou interpretačních kurzů a porotkyní řady mezinárodních pěveckých soutěží. Od počátku 70. let spolupracovala s předními zahraničními operními scénami mj. Amsterdam, Berlín, Brusel, Drážďany, Edinburgh, Madrid, Moskva, Salcburk, Štrasburk) a podílela se na nahrávkách pro české i zahraniční společnosti. K nejvýznamnějším patří nahrávka Řeckých pašijí Bohuslava Martinů, uskutečněná v roce 1981 sirem Charlesem Mackerrasem a oceněná Grand Prix audiovisuel de L'Europe, Grand Prix de l'Académie du disque Français a Orphee d'or de L'Academie Nationale du disque lyrique. Uskutečnila také řadu sólových nahrávek Mozartových, Verdiho a Straussových koncertních árií stejně jako písňových cyklů českých skladatelů 20. století (Seidel, Ježek, Krejčí, Bořkovec). Byla vyznamenána prestižní cenou Wiener Flötenuhr.
