SEVEROČESKÁ FILHARMONIE TEPLICE

26. October 2022
19:30

300,- Kč (nečíslovaná verze sálu)




sólisté: Veronika Kaiserová – soprán, Jan Pudlák – klavír, Ondřej Valenta – varhany

Koncert z děl studentů Katedry skladby HAMU a JAMU ve spolupráci se Severočeskou filharmonií Teplice.


PROGRAM
A WEATHERED LINE. GLITTERING.
Matej Sloboda (JAMU)

SPLNĚNÝ SEN
Pavel Nesit

MINIATURES FOR ORCHESTRA
J-T Vesikkala Wittmacher 

ŽALM 92
Michaela Augustinová 

CUTS
Soňa Vetchá

 

Pavel Nesit – Splněný sen 
Autorova kompozice je volně inspirována elektronickou taneční hudbou. Již od mládí rád poslouchá drum and bass nebo dubstep a vždy si s jistou dávkou vzrušení představoval, jaké by to bylo napsat podobnou kompozici pro velký symfonický orchestr. Nicméně osud tomu chtěl tak, že se věnoval zcela jiným hudebním žánrům a tuto touhu vlastně potlačoval. V minulém roce po dokončení bakalářské skladby na téma japonské hudby se naskytl prostor dát volný průchod uměleckému podhoubí, a tak se vynořila myšlenka pracovat s prvky elektronické taneční hudby. Ve stejné době přišla nabídka z plzeňského orchestru Zelí-potkan pro zkomponování nového díla. Tak vznikl Nesitův op. 53., který dnes uslyšíte v úpravě pro symfonický orchestr.

Matej Sloboda – A weathered line. Glittering. 
Počet a komplexita riadených hudobných procesov v skladbe, podobne ako v dielach posledného tvorivého obdobia je zredukovaný na absolútne nutné minimum. Nenastávajú žiadne príkre kontrasty, dramatické zmeny, tézy, antitézy, syntézy. Textúra hutnej zvukovej steny postupne plynulo zvetráva, práchnivie, vďaka čomu má priestor preniknúť žiarivý prazáklad jej podstaty.

Juhanni Vesikkala – Miniatures for Orchestra 
Tato sbírka miniatur doplňuje skladatelovu Suitu pro orchestr, pro kterou od roku 2014 pravidelně skládá větší části. V každé z těchto pěti kratších miniatur se snaží zobrazit různé témbrové prostory. Miniatury, stejně jako všechny předchozí části Suity, jsou možná paradoxně inspirovány neutěšeným stavem, v němž se lidstvo na mnoha frontách nachází. Společenská témata, která každá z předchozích částí (2014, 2016, 2019) ve své době reflektovala, se lišila od vystupňovaného souboru problémů, v nichž žijeme nyní. To si také vyžádalo soubor několika různých děl. I dnes skladatel orchestr vnímá jako velký různorodý kolektiv lidí jako smysluplný základ pro tuto reflexi. 

----
Michaela Augustinová – Žalm 92
Žalm 92 nadepsaný jako „píseň k sobotnímu ránu“ patří mezi nenápadné žalmy, přesto mě zaujal natolik, že jsem se rozhodla na jeho text složit bakalářskou skladbu. Zjevuje totiž radost a odpočinek, který mohou prožívat všichni lidé, když roste jejich vztah k Bohu. Kompoziční jazyk se netají úctou k židovské hudební i duchovní tradici, jaká prosvítá skrze melismata a hiaty a v instrumentáři skrze struny harfy. Harmonie vytváří mnoho čistých, radostí zářících barev, uspořádaných na základě systému. Promyšlené střídání obratů kvintakordu generuje dlouhé plochy, jejichž atmosféru nenaruší, ani když se zhruba v polovině skladby začne harmonický řád postupně uvolňovat. Na rostlinné motivy v textu hudba, obvykle harmonicky jednoznačná, reaguje rozrůstající se a rozkvétající biakordikou. Protože považuji všechny verše žalmu za důležité, není žádný z nich pojímán jako vrchol skladby. Každý verš dostává svůj prostor.  

Soňa Vetchá – Cuts 
Orchestrální cyklus psychoakustických studií „Cuts, Switches, Clouds…“ je inspirován psychoakustikou a sluchovými iluzemi, přičemž každá věta se věnuje jinému percepčnímu jevu. První věta z tohoto cyklu s názvem „The cuts“, již dle názvu napovídá, že se naše vnímání bude pohybovat ve zvukové krajině, složené z náhlých či pozvolnějších hudebních střihů. Cílem skladby je snaha manipulovat s posluchačovým vnímáním, na základě vykomponovaných kontrastů, jejichž forma a načasování bude vyznívat v průběhu poslechu zcela nepředvídatelně. Tyto momenty by se z kompozičního hlediska měly projevovat v odlišné strukturální, témbrové či gestické podobě, což retrospektivně znamená, že pokaždé rozdílně, vzhledem k charakteru předešlé hudební plochy. „Střihy“ se v partituře objevují po kratších či delších časových úsecích, tzn. zcela nezávisle na jakémkoliv předurčeném matematickém klíči. Základním parametrem je zde práce s „pravděpodobnou nepravděpodobností“ posluchačova subjektivního vnímání, jež se odráží ve snaze o navození různých typů neočekávatelných či neodvoditelných hudebních kontrastů.

 


 

Sál Bohuslava Martinů

Malostranské náměstí 13
118 00 Praha 1



Similar events


.