The 4th Symposium of the ICTM StG on MDSW is devoted to four topics:

1. Traditional music and dance: identity, politics, and heritization
Traditional music and dance have been consciously used to both express and create
identities based on the concept of national, regional, and/or ethnic belonging. Particular
musical and dance expressions have been and are connected to various identities;
these connections can change over time and space. This also makes music and dance a
part of politics, being used as a symbol and manipulated to serve the goals of diff erent
groups. During the 20th century, the notion of “heritage” arose as a specifi cally important
and protected part of the culture and identity. Elements belonging to the heritage are
usually presented in more offi cial and conservative ways, preventing further changes and
development.

Applicants are invited to discuss the following:
• How are music and dance used to create and maintain national, regional, ethnic, and
other identities?
• How can music and dance move between diff erent identities, and transform through
migration or changes in political regimes?
• How the idea of music and dance as a “heritage” is created? How do individual, local,
and state, actors infl uence this process? How are the musical and dance forms fi xed or
manipulated to fi t a particular idea of the heritage?

2. Traditional music and dance in pedagogy and education
Transmission of traditional music and dance repertoire and performance skills have been
a domain of a spectrum of learning and teaching systems refl ecting the specifi c needs of
each society (cf. Milan Holas 2004). Nevertheless, the most common was the informal and
participatory performance-based didactic system in which family, local experts, and the
local community played a crucial role. Over time, more formalized institutional forms of
music and dance education took place that often pursued particular political and cultural
agendas. The second half of the 20th century was characterized by further changes in
traditional forms of music and dance transmission and by signifi cant paradigm changes
in European formal music or dance education, too (cf. Bennett Reimer 2022). The Dance
House movement became popular in urban areas, and new forms of knowledge and skills
dissemination emerged thanks to various NGOs or cultural centers, folklore ensembles,
cultural events, individuals, and activist groups. The teaching process has been accelerated
and shaped by aff ordable technologies, mass media including the Internet, and lately by
social networks and video platforms.
Traditional music/dance teaching and learning is a social process (Timothy Rice 1996)
embedded in the political, economic, and cultural systems. Each education process focused
on (or involving) traditional music or dance has its own approach to its conceptualization,
selection, and style of artistic performance. It diff ers in teaching methods and didactic
tools, targets diverse social groups, and attributes specifi c social values and functions
to traditional music and dance heritage. It diff ers in social aff ordability and accessibility,
in its character and preferred mode of teacher-student relationship and hierarchy. Each
education system or project can also have a special reverse eff ect on music and dance
existence in original communities and source social environment.

Applicants are invited to discuss the following topics:
• Transformation of traditional modes of music and dance teaching and learning, their
character and position in contemporary societies;
• Traditional music or dance in the curricula of primary and secondary education;
• The cultural and social value of the Western formal music education and theory in
traditional music cultures; a concept of professionalism and role of education in
traditional music/dance in local communities or cultural cohorts;
• New didactic approaches to teaching traditional music and dance as “living
heritage”; safeguarding, preservation, stylization, heritization, instrumentalization, or
transformation of traditional music/dance through the education process;
• Innovative educative projects of NGOs, culture and edifi cation centers, individuals, or
activist groups;
• Impact of technology, the Internet, and social networks on traditional music and dance
teaching and learning.

3. Experience and representation of war and violence in music, dance, and in ethnomusicology
of Slavic-speaking countries
While war and confl ict are established fi elds in ethnomusicology, there are few studies on
how traditional cultures encourage, evaluate and control violence using music and dance.
Anthropology had its Mead vs. Freeman controversy; popular music studies are aware of
The Dark Side of the Tune (Johnson and Cloonan 2009). But why ethnomusicologists are
largely reluctant to raise painful questions on the role of violence in the cultures under
study? Is this a consequence of the idealist credo “The culture is not to blame?”
The exceptional horrors of the Russian invasion of Ukraine give reason to reformulate
traditional positions of ethnomusicology of violence and to elaborate new systematic
perspectives on how cultural practices in the Slavic-speaking world in the past and present
are related to war and violence. Obviously, we are entering a fi eld shaped by long-lasting
stereotypes, be it of an inherent peacefulness of Slavic peoples (Johann Gottfried Herder,
Pavel Jozef Šafárik) or of “Slavic barbarians” (Friedrich Engels and others).

An unbiased study of expressive culture in Slavic-speaking countries and communities may address
(among many others) questions such as the following:
• How is war experience represented in recruit songs and laments, funeral dirges, and
soldiers’ and Cossacks’ songs?
• How intrafamily violence is described and evaluated in ballads?
• How sexual violence appears in diff erent folklore genres?
• How can music and dance performances legitimate, encourage, and control violent
behavior?

4. New research
Applicants for Topic 4 are invited to submit proposals addressing issues of general interest.
The Program Committee expects new insights with regard to theory and methods or
unique fi ndings with innovative potential for the study of the traditional music and dance
of the Slavic world.

Ústav taneční vědy Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze vyhlašuje výzvu pro příspěvky na mezinárodní konferenci

Taneční výzkum a jeho institucionální zázemí v současném kulturním a sociálním kontextu.

Konference se bude konat hybridně 7. října 2022 v prostorách Galerie Hudební a taneční fakulty HAMU Akademie múzických umění v Praze.

Termín pro zaslání přihlášek a abstraktů: 30. 6. 2022. Výběr příspěvků byl ukončen. 

Konference se zaměřuje na otázky ekonomických aspektů existence a provozování tance a jeho výzkumu v historické i soudobé perspektivě, na problematiku institucionálního zázemí taneční vědy a formativní roli konkrétních badatelů. Je dedikována prof. Boženě Brodské, taneční historičce a zakladatelské osobnosti české taneční vědy, při příležitosti stého výročí jejího narození. Ústav pro taneční vědu konferenci pořádá v rámci výzkumného projektu Ekonomické aspekty tance (řešitelka Mgr. MgA. Lucie Hayashi, Ph.D.). V posledních letech v souvislosti s proměnami umělecké scény, s digitalizací a snahami o dokumentaci, uchování a rozvíjení kulturního dědictví stále více vystupuje do popředí potřeba tanečního výzkumu opřeného o institucionální zázemí garantující jeho profesionální podmínky a kvality, a tím jeho ukotvení v odborné sféře. Porozumění ekonomickým procesům spojeným s tancem a jeho výzkumem se při tom jeví jako jeden z určujících faktorů ovlivňujících začlenění obou těchto sfér do organizačních a ekonomických struktur kulturní politiky současných států. Sdílení odborných pohledů na tuto problematiku v mezinárodním kontextu může odhalit vedle lokálních specifik také obecné rysy utváření vztahu tance, jeho vědecké reflexe a ekonomických a kulturně politických struktur, a tím poskytnout vodítka pro strategii formování vztahu těchto sfér v praxi.

Preferované tematické okruhy:

1. Ekonomické aspekty existence a provozování tance, jeho společenské a teoretické reflexe a výzkumu
2. Popularizace taneční vědy, postavení a funkce historie a teorie tance ve společnosti
3. Trendy v taneční vědě a výzkumu (zkoumaná a opomíjená témata, preferované a utlačované metodologie)
4. Osobnosti a jejich role v utváření taneční vědy

Vítané jsou také příspěvky zaměřené na další aspekty tématu konference.

Jednotlivé příspěvky mají časový limit 15 minut + 5 minut pro diskusi v prezenční nebo hybridní formě. Jazykem konference je angličtina. V případě osobní účasti bude zahraničním mluvčím vyplacena podpora cestovních nákladů formou per diems. K dispozici bude projekční plátno pro sdílení prezentací včetně audio video záznamů a flipchart. Případné zvláštní technické požadavky konzultujte s pořadatelem konference.

Veškeré dotazy prosím zasílejte na adresu lucie.hayashi@hamu.cz.

Kontakt:

Mgr. MgA. Lucie HAYASHI, Ph.D., vedoucí Katedry tance HAMU, lucie.hayashi@hamu.cz

prof. Mgr. Dorota GREMLICOVÁ, Ph.D., vedoucí Ústavu pro taneční vědu AMU, dorota.gremlicova@hamu.cz

Pořádá Akademie múzických umění v Praze, Hudební a taneční fakulta, Ústav pro taneční vědu, Malostranské nám. 12, Praha 1, 118 00, Česká republika.

Web a přihláška: https://www.hamu.cz/cs/veda-a-vyzkum/vedecka-pracoviste/ustav-pro-tanecni-vedu/akce